Když havárie bangladéšské továrny Rana Plaza z roku 2013 ukázala odvrácenou stranu luxusních butiků, vydal se na místo tragédie i polský novinář Marek Rabij. Pátrání po tom, za jakých podmínek se dnes vyrábí levný textil, zachytil ve své knize. V rozhovoru vypráví o vykořisťování, chamtivosti velkých firem i o tom, co se za necelé desetiletí v regionu změnilo.
Proč jste se jako polský reportér vydal psát o neštěstí v Bangladéši? V redakci polského Newsweeku nás zaujalo, že podle některých informací se v budově Rana Plaza na předměstí Dháky, kde k tragédii došlo, měly vyrábět také oděvy polské značky. Neměli jsme žádné důkazy, že by se tam polská móda vyráběla, a největší polské firmy, jichž jsme se ptali, tvrdily, že tam nevyrábějí. U zřícené továrny jsme se ale potkali s českým fotografem Zbyňkem Hrbatou, který tehdy zřejmě pracoval pro mezinárodní iniciativu Clean Clothes (nevládní kampaň monitorující férové podmínky při výrobě módy).
Okolí sutin hlídala policie, my se tam neodvážili jít a zpovídali jsme lidi kolem zátarasů. Nicméně tenhle fotograf se evidentně za ty zátarasy dostal, v sutinách fotografoval a mimo jiné tam dokonce vyfotil nějaké objednávky a oděvní doplňky s nápisem Made in Poland. Ty poslal do polské pobočky Clean Clothes, a jelikož jsem znal aktivistky, které pro tuhle iniciativu pracují, jeho fotky mi poslaly. Tím pádem jsme díky českému fotografovi získali důkaz, že tam své zboží skutečně vyráběla například polská značka Cropp Town (součást oděvního projekčního a prodejního řetězce Reserved, který má sídlo v Gdaňsku, pozn. red.).
V podstatě dnes nemáme alternativu, jakým jiným způsobem se oblékat.
Marek Rabijpolský novinář
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
