Pomocí speciálních metod jsou dnes genoví inženýři schopni zasáhnout do dědičné informace člověka a zbavit ho některých smrtelných chorob. Pořád se ale jedná o takzvanou somatickou terapii, kdy cílíme na tělní buňky. Nemoci se zbavíme, nicméně dispozici pro ni můžeme předávat dalším pokolením. Proto se zkoumal i možný zásah do pohlavních buněk.
Kdy jsme poprvé zasáhli do dědičné informace člověka?
Už v roce 1990. Ashanti DeSilva byla tehdy čtyřletá holčička s takzvanou těžkou kombinovanou imunodeficiencí (SCID), kdy se u ní vlivem genetické mutace nerozvinul imunitní systém, a tudíž ji veškerý kontakt s viry, bakteriemi nebo kvasinkami ohrožoval na životě. Tyto děti se dají vyléčit transplantací kostní dřeně, ale pokud se pro ně nenajde vhodný dárce, což se stává, je jejich osud většinou dost smutný.
Není to žádná procházka růžovým sadem. Léčba je dryák, pacienti mají vysoké horečky, pro tělo je to strašná zátěž.
