Pilot Flying Bulls Aerobatics Team Jan Rudzinskyj má za sebou i kariéru DJe, automobilového závodníka a moderátora v rádiu.
„Pravá spiritualita znamená mít nohy pevně na zemi a hlavu v oblacích,“ říká člen elitní formace Flying Bulls Aerobatics Team v otevřeném rozhovoru před blížící se Aviatickou poutí, která se letos poprvé stěhuje na letiště do Hradce Králové.
Jedna moje kamarádka o vás mluví jako o šamanovi. Prý to u vás platí doslova. Jak si to mám vyložit?
Ono se to dá vyložit i úplně doslova, protože já skutečně mám základní šamanské zasvěcení od peruánských šamanů. Moc se tím však na veřejnosti nechlubím, pro spoustu lidí je to pořád moc ezoterické téma. Šaman je přitom ve své podstatě jen někdo, kdo se v kmeni zabývá spiritualitou a propojuje lidi s věcmi, které nás přesahují. Mě tento svět zajímá odjakživa. Poslední roky jsem navíc hodně propojený s tibetským buddhismem. Dvakrát ročně jezdím do Himálaje meditovat a vodím tam i skupiny lidí, kteří se chtějí s touto energií a tichem spojit.
Od Peru do Himálaje
Letectví je přitom svět plný exaktních dat, budíků, motorů a tvrdé fyziky. Jak to jde dohromady s rituály v džungli nebo meditací?
Pro mě je to naprosto klíčová, bytostná rovnováha. Spirituální rozměr v životě potřebuju právě proto, abych vyvažoval ten technický, tvrdě materiální a pragmatický svět létání. Mně by čistě technický svět nestačil, byl by plochý. V Peru jsem byl pětkrát. Vyrazil jsem tam poprvé, protože mě to zkrátka vnitřně „zavolalo“ – znáte ten pocit, kdy v jednu chvíli prostě stoprocentně víte, že jedete, a je vám úplně jedno, jaké jsou okolnosti nebo překážky. Byla to pro mě hluboce transformační cesta, která mi přerovnala priority.
Co vlastně obnáší takové šamanské zasvěcení u peruánských indiánů?
V podstatě šlo o jeden dlouhý rituál. Ten šaman ve vás však musí nejdřív něco vidět. Vnímá, že už máte něco odžito, odmeditováno, cítí vaši energii a teprve pak řekne, že zrovna vy můžete. Pozve vás dál. Já to tehdy upřímně bral spíš jako zajímavou atrakci, ani jsem o to moc nestál, ale bylo mi to nabídnuto. Dneska, s odstupem let, ten kořen a duchovní propojení v sobě normálně cítím každým dnem. Samozřejmě je potřeba dávat si v Jižní Americe pozor. Je tam spousta takzvaných brúčos – podvodných šamanů, kteří to dělají čistě jako turistický kšeft a tahají z lidí peníze. Když člověk neví, snadno jim naletí. Já měl štěstí na ty opravdové, i když někteří z nich už dnes ani nejsou v tomto těle.
Z Jižní Ameriky jste však nakonec přesedlal na Východ, do Tibetu a Nepálu. Co tam úspěšný chlap, který má v Evropě zázemí a kariéru, hledá?
Buddhismus mě přitahoval od mládí, protože to z mého pohledu není klasické náboženství – není tam žádný trestající Bůh. Když to přeložím do moderního západního jazyka, je to propracovaný systém nebo filozofie, jak žít kvalitnější, vědomější a spokojenější život. Buddha říká, že existuje utrpení, o čemž se v našem západním světě plném depresí a vyhoření dá těžko pochybovat. Ale zároveň dodává, že z něj existuje cesta ven. A to mě fascinuje. Do Nepálu dnes jezdím na třítýdenní pobyty. Sejdeme se v Káthmándú, sbalíme se a vyrazíme hluboko do hor.
