Určují naši osobnost spíš geny (tedy to, co jsme zdědili), nebo kultura (tedy to, co jsme se naučili)?
Na tuhle dávnou otázku existují dva krajní názory. Na jednom konci spektra je takzvaný biologický determinismus, který říká, že jsme výslednicí našich genů. Propagátorem tohoto pohledu je britský evoluční biolog Richard Dawkins, autor slavné knihy Sobecký gen. Tvrdí, že všechny živé organismy včetně člověka jsou jen přepravními schránkami genů pro jejich přenos z jedné generace do druhé. Dawkinsovi kritici namítají, že pak bychom ale přece nemohli odsuzovat zločince, kteří si své geny nevybrali dobrovolně. Druhým extrémním názorem je kulturní determinismus, který byl propagován třeba anglickým filozofem Johnem Lockem. Člověk je podle něj při narození „tabula rasa“, nepopsaný list. Vše je prý dáno až výchovou, kterou se dá z dítěte vytvořit cokoli bez ohledu na dědičnost.
Prošli jsme pomyslným úzkým hrdlem lahve. Asi před 75 000 lety došlo na indonéském ostrově Toba k obří sopečné erupci, která způsobila globální katastrofu. Lidstvo tehdy skoro vyhynulo, podle odhadů nás přežilo jen asi tisíc.
