Pracujete na kriminálce a píšete detektivky. Lze se tedy spolehnout na to, že vaše příběhy věrně ilustrují policejní práci a nejsou v nich nesmysly, které se ve skutečnosti nemůžou odehrát?
S tímto záměrem jsem se do psaní pustil. Chtěl jsem psát, co jsem si ještě nikde jinde nepřečetl. A taky jsem chtěl, aby se příběhy odehrávaly v českém prostředí, a to jak z hlediska lokací, tak policejní práce. To mi poskytuje možnost ukázat lidem pravdivě, jak to skutečně chodí. Když sledujete české kriminální seriály, jejich podání bývá poněkud zkreslené. Já se pokouším příběhy vyprávět co nejvěrněji – co se týče popisu místa činu, průběhu vyšetřování a postupů policejní práce. Samozřejmě některé věci musím v knize urychlit nebo zkrátit. Čekat celý týden na vyhodnocení biologických stop by čtenáře zřejmě příliš nebavilo.
Nesmazatelně se mi vryl do paměti výjezd k holčičce, která vyskočila z okna. Velmi mě to zasáhlo a okamžitě přivedlo k myšlence pustit se do knihy týkající se zneužívání dětí.
