S Davidem Černým jsme si původně měli povídat o cestování. Ale rozhovor se nakonec stočil k politice a současným světovým problémům. Přestože se situace mění každým okamžikem, pokusil se autor kontroverzních plastik a řady unikátních uměleckých projektů shrnout svůj pohled na Putinovo Rusko, Ameriku v době Trumpova prezidentování i Evropu pod centristickou nadvládou EU.
„Evropa jde ke dnu. Posledních dvacet třicet let je to hodně markantní. Všude máte ekologické šílence, kteří se přivazují k silnicím nebo chrstají polévku na Monu Lisu. Nedochází jim, že nejvíc by pomohlo, kdyby se šli hromadně zlikvidovat, ideálně tak, aby se přitom neuvolnilo příliš metanu,“ říká mimo jiné.
V roce 1994 jste se přestěhoval do New Yorku. Jak se vám tam tenkrát žilo?
New York byl naprosto fascinující. Když jsem přijel v roce 1992 poprvé, chvíli po konci komunismu, připadal jsem si jako na Marsu. Od devadesátého roku, kdy už jsme mohli cestovat, jsem se poměrně intenzivně pohyboval po Evropě, ale New York byl jiná planeta. V roce 1993 jsem tam měl výstavu, dostal roční stipendium a nakonec se do New Yorku přestěhoval. Měl jsem ateliér na Broadwayi a bydlel na Manhattanu na Lower East Side. Tehdy tam byla s rodiči moje tehdejší skoro žena Markéta Baňková, takže jsem jel za ní.
Bylo kuriózní, že jak jsem se do New Yorku těšil, tak prvních čtrnáct dní se mi vůbec nelíbil. To město je hrozně zajímavé tím, že ho člověk buď nenávidí, nebo miluje. Je to hrozně polarizující environment a je hrozně intenzivní. Když člověk přijel do Paříže, bylo to krásné město, roztomilé. Teď už není, ale v 90. letech bylo překrásné, čisté, vonělo. New York nebyl nádherný. Sice trochu voněl, ale současně i smrděl a v 90. letech byl brutální. Do místa, kde jsem bydlel, což bylo v Alphabeth City na Manhattanu, ke mně tehdy přišel na návštěvu Pavel Zajíček a ptal se mně: „Kde to bydlíš? Tady na tý ulici jsem před rokem ležel a nade mnou lítaly kulky ze samopalu, když si dva gangy vyřizovaly drogový záležitosti.“
Fakt je to drsný místo. Když jsem poprvé odjel do Harlemu, měl jsem staženou prdel. Manhattan byl samozřejmě fantastický, ale být v metru třeba ve dvanáct v noci už bylo hodně na hraně. Já New York miluju. Je to velmi specifické místo, New York není Amerika.
Jsou lidi, kteří si motorovou pilou uřízli vlastní končetinu. Je to OK, naprosto korektní, ale ať si ji uřízne a nechce potom žádnou následnou péči od daňovejch poplatníků.