Kdy se Češi dostali historicky poprvé na moře?
Už v době Keltů panoval na našem území celkem čilý obchodní ruch, takže lidé, kteří tehdy bydleli v české kotlině – ať už to byli lidé popelnicových polí (označení pro kulturu žijící ve střední Evropě na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l.; název se odvozuje od jejich rituálního pohřbívání žehem, pozn. red.), Germáni nebo Keltové –, všichni měli obchodní vazby na sousedy a zprostředkovaně věděli, že nějaké moře někde je. A je pravděpodobné, že někteří se na moře v rámci obchodu dostali. Někdy třeba i nedobrovolně jako otroci. Povědomí o moři zde tedy existovalo díky obchodnímu turistickému ruchu. Za úplně prvního Čecha, který se plavil po moři, se ale považuje svatý Vojtěch.
Přepadal nejdřív Cromwellovo britské loďstvo a později působil jako pirát přímo v Karibiku. Přepadal, co mu připlulo do cesty, protože posádky se musely živit z kořisti. Takže Pražan křtěný Vltavou si může směle nárokovat titul „pirát z Karibiku“.
