Sandro Castro se nemá stejně jako kubánský lid. I to je kubánská realita.
Pánové Guennady Rodríguez a Pedro Jorge Velázquez nemají společného skoro nic. První z nich je kubánský komentátor, jehož kanál na YouTube je nesený na vlně kritiky tamního režimu. Druhý, známý jako El Necio, je influencerem bránícím kubánskou vládu.
Na jednom se však vášnivě shodnou. Sandro Castro, vnuk otce kubánské revoluce Fidela, je zmetek. Rozmařilý floutek, který se chlubí životním stylem, na který drtivá většina obyvatelstva ostrova nedosáhne.
Kubánská ulice, domino, blackouty, box |
„Jeho rodina po kubánském lidu požadovala, aby se roky uskrovňoval, obětoval. Ale Sandro je se svým marnotratným konzumem přesným opakem toho, co kázala,“ shrnuje protivládní kritik. „Sandro Castro je ideologickým nepřítelem. Je ostudné, že za ním domů nepřišel žádný státní bezpečnostní představitel, aby ho vyslechl, protože to, co dělá, podkopává bezpečnost této země,“ míní prostátní influencer.
Pro jednu skupinu kritiků je archetypem korupce, režimu založeného na privilegiích, pokrytectví. Pro druhou je zrádcem lidového státu. Jde mu to k duhu.
„Podniká s postojem ‚nenáviďte mě‘,“ vysvětluje newyorský sociolog a antropolog Ted Henken. Sandro Castro je podle něj propojením Paris Hilton a Kardashianových. Jeho influencerství je obchodem pod vlajkou „koukejte na můj pohádkový život a čertěte se“.
Ale není jen tím. Fidelův nafoukaný vnuk se totiž nejen chlubí rozmařilostí. Testuje též meze režimu. Frackovitě.
