Superman páchá virvál ve prospěch spravedlnosti, vyšší vrstvy se děsí. První komiks s hrdinou s velkým „S“ na úboru vyšel v roce 1938. Hlavní postava v něm bojovala s velmi reálnými protivníky a nešvary.
Praktikoval únosy, násilné útoky, vyhazoval lidi z oken výškových budov, dopouštěl se ničení soukromého majetku. S gustem, s jistou rozkoší. Svou převahu, to, jak padouchy zastrašoval, si bez uzardění užíval. Rozhodně nebyl konzervativním strážcem zavedených pořádků! Jeho misí byl boj za spravedlnost – a když se mu do cesta připletlo duo „zákon a pořádek“, dal oné dvojici pěstí jako všem svým protivníkům. Protivníkům, kteří se povětšinou rekrutovali ze společenských vrstev, co nosily obleky, ne montérky. Supermanův hledáček byl třídní.
Superman, tak jak přišel na svět koncem třicátých let, nebyl vzor mravnosti a uměřenosti a antipolitičnosti. Byl to podvratný mstitel, který potíral sociální příkoří. „Obránce utlačovaných, přízrak, který přísahal, že svou existenci zasvětí pomoci potřebným“, jak hlásal jeden z jeho komiksových dílů.
„Byl v zásadě násilným socialistou,“ shrnuje pro server BBC odborník na komiksy Paul S Hirsch.
Když si připomeneme, čím vším v době Supermanova komiksového zrození Amerika a svět procházely, a když známe postavy jeho autorů, není to až tak překvapivé.
