Máte pestrý záběr aktivit, takže jste jako kameraman točil i dokumentární film o ženě, jež se dobrovolně rozhodla ukončit svůj život. Jak jste se k snímku Dobrá smrt, který získal řadu mezinárodních ocenění a vyhráli tuzemský festival Jeden svět, vůbec dostal?
Šel jsem zrovna z nepovedeného natáčení a říkal si, že něco podobného už bych nikdy nechtěl zažít. Nicméně do čtvrt hodiny mi přišla zpráva od kamaráda, slovenského režiséra Tomáše Krupy, a on mě do tohohle projektu přizval, aniž bych tehdy měl zkušenosti s natáčením celovečerních filmů. Chtěli jsme zaznamenat příběh o eutanazii, takže jsme jeli na konferenci o eutanazii do Amsterdamu, kde jsme byli na přednášce doktorky, která ve Švýcarsku lidem umožňovala asistovanou sebevraždu (lékařka Erika Preisigová vede nadaci Life Circle, pozn. red.). Ta v našem filmu sice hrát nechtěla, ale slíbila, že e-mailem obešle svoje klienty, jestli se toho nechtějí zúčastnit. No a jediná osoba, co nám pak odepsala, byla právě Janet z anglického West Mersey, která v Dobré smrti vystupuje.
I její máma a babička se pokusily několikrát o sebevraždu nějakým bělidlem, ovšem ona takovým způsobem odejít nechtěla.
