Jeho jméno bylo na plakátech jako magnet. Byl protagonistou zlaté éry porna.
Dva zásadní momenty v životě Johna Holmese se odehrály v koupelně.
Ten první v létě roku 1968. Čerstvě se vrátil z armády a oženil, seděl na podlaze, v ruce centimetr a měřil si penis.
„Neuvěřitelný,“ hlesl, když vyšel ke své ženě Sharon do jediného pokoje jejich bytu. „Ze třinácti centimetrů vyroste na pětadvacet. Pětadvacet centimetrů dlouhej! A deset centimetrů kolem dokola!“
Porno. A zločin |
„Skvělý. Mám zavolat novináře?“ pobaveně odtušila manželka. (Poznamenejme, že tyhle míry pocházejí z jejího svědectví, vzduchem létají i jiné, větší.) John Holmes měl však skutečný, vážný plán. „Něco ti musím říct. Začal jsem pracovat trochu jinak a myslím, že tu práci chci mít na celý život.“
Upsal se pornu.
Druhý zlom jeho života se psal rovněž v koupelně, šestnáct let poté. Ležel ve vaně, celý od krve, smýval si ji. „Ty vraždy,“ šeptal Sharon. „Byl jsem tam. Stál jsem tam a díval se, jak ty lidi zabíjejí.“
Mluvil o masakru, který policisté pro jeho brutalitu přirovnávali k zavraždění herečky Sharon Tateové sektou Charlese Mansona. V nechvalně známé drogové vile v Los Angeles po něm zůstali čtyři mrtví, jeden vážně zraněný. A krev a kusy mozků rozprskané všude po stěnách, dokonce na stropu. A noční můra v hlavě Johna Holmese.
