„Všechna moje filmová práce bylo jedno nádherné překvapení za druhým,“ líčila paní Spelvin v rozhovoru s Jackem Fritcherem. Mluvila přitom o sexuálně velmi explicitních filmech, jako byl například kultovní pornografický snímek Ďábel ve slečně Jonesové. Nikdy nezastírala, jakému žánru kralovala.
A v interview to také rozvedla. „Šu*ání před kamerou s mladými krásnými muži. Mí nejlepší přátelé říkali, že jsem umřela a odešla do nebe – a že to jen nechci přiznat. Tak to teda přiznávám. Erotické filmy jsou zas*aný nebe,“ popsala. A dodala: „A pekelně náročná práce. Profesionální těžká práce.“
Georgina Spelvin ostatně vždy trvala na tom, že navzdory všemu svému filmovému souložení, análnímu sexu, orálnímu a dalším obdobným kratochvílím byla skutečnou herečkou.
Dnes je jí osmaosmdesát a na hodnocení svého života a díla nemění ani písmenko. Její příběh přitom dosvědčuje, že v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století bylo porno v Americe jiné než to, jaké známe dnes.