Hrdina, který nežil jen ve filmu. Vlevo Frank Serpico v podání Al Pacina, vpravo skutečný Frank Serpico
Setkal se s tím hned zkraje svého angažmá u newyorských policistů v civilu, kteří měli na starosti hazard. Kolega se jej zeptal, jestli o té práci ví všechno. A vyložil mu její neoficiální součást, policajti vybírají od těch, koho mají sledovat a zavírat, peníze. Dělá to sedm až osm stovek dolarů měsíčně, vylíčil mu kolega.
První výpalné mu nabídli v jednom z hazardních doupat v Bronxu. Barman mu do ruky strčil pár bankovek: „Kup si novou čepici.“ Když odmítl, předal peníze jeho kolegovi. Jindy ho parťák vyzval, aby s ním počítal bankovky, co měl v kabele, byly tam asi dvě tisícovky. Kolega je rozděloval do kupiček. Část z nich vložil do obálky a Serpicovi oznámil: „Budou tady. Když se rozhodneš, že bys je chtěl, můžeš je mít.“
Frank Serpico: filmový a reálný |
Takových případů všední provoz nabízel mnoho, přetékal jimi. Kasírování peněz výměnou za to, že se policajti budou dívat jinam, vyhrožování těm, kdo se zdráhali platit. Byla to každodenní rutina newyorské policie. Stabilní příjem.
A mockrát slyšel i ten naléhavý, vemlouvavý, trochu varovný, pak stále výhružnější dotaz: Proč si ty peníze taky nevezmeš, Franku?
Idealista s image floutka
Narodil se 14. dubna 1936 italským imigrantům, otec byl švec. Frank si hrál, stejně jako jeho dva bratři a sestra, na brooklynských ulicích, mezi dalšími Italoameričany. Bylo to drsné prostředí, mnozí jeho vrstevníci putovali do kriminálu. „Vyrůstal jsem mezi gangy, čistil jsem boty, párkrát mě okradli. Na rohu jsem vídal policajta, a ten byl mou autoritou,“ vzpomínal Serpico pro The New York Times.
A k policii ho přitahovaly i jiné momenty. Jeho strýc dělal policistu v Itálii, a respekt, který tam v komunitě požíval, malého Franka přesvědčil o tom, že být policistou je správná věc. Policisty si lidé váží. Pomáhá jim, chrání je. Když jeho dědu přepadli kvůli výplatě, co si nesl, věděl, že proti takovýmhle nespravedlnostem chce bojovat.
Brooklynské ulice byly prostředím, kde se ve vztahu k policajtům nepěstovala neutralita. Buď pro – nebo proti. On byl pro. Poznal, že existují i špatní muži v uniformě, v osmi devíti letech byl večer svědkem, jak bělošský policista mlátí obuškem chatrnou černošku, nevydala ani hlásku, malý hoch poslouchal jen děsivé tupé rány dřevěného pendreku do bezvládného těla.
Ale věděl, že být policajt má být poslání, dobrá věc. Odmala, už když si hráli na policajty a zloděje, byl policajt. A chtěl se jím i stát. Na střední školu chodil ve večerním studijním programu, aby mohl přes den pracovat jako soukromé očko.
V září 1959 vstoupil do řad policie. Byl vidět. Individualista, s bytem v bohémské čtvrti Greenwich Village, kde schovával policejní placku a byl známý jen jako Paco, svobodný, ale s krásnou dívkou, letuškou, se zájmem o operu a balet. A o zatýkání i mimo hodiny policejní služby. Vyhlížel spíš jako kontrakulturní týpek než fízl. Háro, hipícký plnovous. Exteriér Al Pacina, který ho ztvárnil ve filmu Serpico, je autentický, extravagantní košile, náhrdelníky. Floutek. Frajírek.
Super převlek, říkali mu kolegové z oddělení tajných policistů. No, převlek to nebyl, Frank Serpico byl svobodomyslný mladík. Antiestablishmentový. Takže neskladný. Být policajtem pro něj byla principiální věc, morální. Nechtěl z toho uhnout. Ani když se začal seznamovat s tím, jak to u policie chodí v reálném životě.
Nebylo mu z toho dobře. Zdůrazňuje, že nikdy nebyl naivka, brooklynské ulice byly školou, věděl, že policie bere, že si mastí kapsy. Netušil však, jaké rozměry a krytí to má, jak systematická praxe to je. Příhod, jako byly ty z úvodních odstavců článku, bylo hodně. Jednou načapali gamblera, který neměl výpalné. Dostal šanci. Když ho potkali příště, jeden z policajtů mu oznámil: „Říkal jsem ti to. Když se teď neobjevíš s penězi, zavřu tě.“
Dennodenní byznys. Všední chlebíček, součást práce, zavedené kšeftaření, kus výdělku. Rutina. Tak zavedená praxe, že když chodil na kurz pro tajné policisty, slyšel si spolužáky stěžovat na to, že když budou po měsíc školy studia scházet na patrolách na ulici, přijdou o své peníze z úplatků a výpalného. Nemilé a nefér.
Jenže Frank Serpico nechtěl být naivka, co se nechá připravit o iluze. Vydal se na křížovou výpravu proti korupci v policii.
