Nejprve upřesněme, o čem je řeč. Loď se doslova rozpadá pod nohama. Paluba je prožraná mořskou solí a sluncem tak, že se ocel drolí při doteku. Vojáci musí našlapovat opatrně, aby se nepropadli skrz prorezavělé díry do temného podpalubí.

Autor: Getty Images

Přenosné generátory dokážou napájet pouze několik místností, kde mariňáci spí a žijí. Zbytek útrob lodi je utopen v naprosté, černobílé tmě, kde se hromadí mořská voda, odpadky a plíseň.

Autor: Getty Images

Posádka sedmi až dvanácti filipínských mariňáků tu musí přežívat jako trosečníci v tříměsíčních turnusech. Z nichž se, kvůli narušenému zásobování, stávají klidně i turnusy půlroční.

Autor: Getty Images

Rovněž ilustrujme, jak zásadní roli vrak Sierra Madre má. A jak výbušnou. V červenci 2026 stál Číně za provokační operaci. Nejprve kolem něj kroužila její pobřežní stráž, poté se menší čínské loďky přiblížily až k vraku samotnému a posádky dlouhými bambusovými tyčemi mlátily filipínské mariňáky.

Autor: Profimedia.cz

Nemůže o tom být žádného sporu. BRP Sierra Madre má obří strategický význam. Není přitom jediným kusem rezavějícího železa v oceánech, který hraje významnou politickou roli.

Autor: ČTK

V nevyhlášené soutěži o nejcennější vrak lodi oceánů by bylo docela živo. Nominovat se může například galeona San José, která v Karibském moři klesla roku 1708 ke dnu, s jedenácti tunami stříbra, zlata a smaragdů. Anebo SS Central America, která v šla do hlubin v roce 1857 s devíti tunami zlatých mincí.

Autor:  gcaptain

Vítěz však může být jen jeden. A je jím tato příšera. BRP Sierra Madre. I když ve svém podpalubí nenese ani gram zlata. Přesto je její hodnota gigantická.

Autor: Getty Images

Jak to? Z hlediska mezinárodního práva má rozpadající se vrak nevyčíslitelnou strategickou a politickou hodnotu. BRP Sierra Madre fyzicky garantuje potvrzení územního nároku.

Autor: ČTK

Zatímco u většiny starých vraků diktuje rekordní hodnotu jejich někdejší náklad v podpalubí, zlato či stříbro za miliardy, filipínskou BRP Sierra Madre definuje umístění. Lokalita u polozatopených mělčin atolu Ayungin, na něž byla v roce 1999 navedena a cíleně ztroskotána.

Autor: ČTK

Podle Úmluvy OSN o mořském právu, tzv. UNCLOS, totiž samotné podmořské útesy a mělčiny, které jsou při přílivu zaplavené – jako je i atol Ayungin – negenerují nárok na územní suverenitu. Ale když na té mělčině nad hladinu ční filipínská loď s filipínskou lidskou posádkou, je to fakticky území Filipín.

Autor: Profimedia.cz

Filipíny sice svůj nárok odvozují právně, od „čar v mapách“ – kontinentálního šelfu či zakreslení území ve své výlučné ekonomické zóně, ale ztroskotaná loď s posádkou slouží jako fyzická demonstrace výkonu státní moci, jako potvrzení filipínské administrativní přítomnosti.

Autor: ČTK

BRP Sierra Madre Filipíny nikdy záměrně nevyřadily z aktivní služby. Podle mezinárodního práva se tak na ni i jako na vrak stále vztahuje svrchovaná imunita suverénního státu. Je to sice rezavý, ale „živý“ a hmatatelný důkaz, že atol Ayungin stále patří do výlučné ekonomické zóny Filipín.

Autor: ČTK

Hodnotu vraku možná lépe vysvětlí, co by následovalo, kdyby na tomto místě potopen nebyl. Atol by prakticky okamžitě obsadila Čína a zahájila by zde na korálovém podkladu stavbu umělého ostrova. Tak, jako to už udělala v roce 1995 u 37 kilometrů vzdálených Panganiban, Mischief Reef.

Autor: Profimedia.cz

Získala by „pevný bod pod nohama“. A potvrdila by svůj nárok nad rozsáhlou oblastí Spratlyových ostrovů. Pod svou kuratelu by připsala významnou část rozlohy Jihočínského moře, které by učinila svou výlučnou ekonomickou zónou.

Autor: Sentinel Hub EO Browser, Creative Commons

Takto například vyhlíží po čínské intervenci Fiery Cross Reef. Z rybářské osady v písčité mělčině, domů usazených na kůlech – území, které si nárokoval Vietnam – vytvořili Číňané pevnost v moři.

Autor: SkySat, Creative Commons

Z hlediska mezinárodního práva je to samozřejmě složitější. I verdikt mezinárodního soudu z roku 2016 potvrdil, že čínské umělé ostrovy vlastně nové územní nároky nevytvářejí. Ale ten verdikt je jen „na papíře“, zatímco umělé ostrovy jsou velmi hmotné a garantují faktickou kontrolu Číny nad územím.

Autor: ČTK

Pádem BRP Sierra Madre by čínská flotila získala základnu 200 námořních mil od břehů Palawanu. A potvrdila by tím svou kontrolu jak nad atolem Ayungin, tak nad širší oblastí Second Thomas Shoal. Ztráta jednoho rezavého vraku by pro Filipíny znamenala ohromné ekonomické škody.

Autor: ČTK

Přestože je mělčina s vrakem BRP Sierra Madre malá, představuje geopolitickou bránu k širší oblasti Spratlyových ostrovů a především k nedaleké podmořské formaci Recto Bank. Co to znamená prakticky? Stovky miliard dolarů v ropě, zemním plynu a výnosech z rybolovu.

Autor: ČTK

Španělské galeony potopené se zlatým nákladem kdesi v Karibiku jsou nepochybně cenné svými poklady, ale vrak BRP Sierra Madre má hodnotu (téměř) celého Jihočínského moře a jeho zdrojů. To v podstatě potvrzuje to květnaté tvrzení, že hodnota filipínského vraku je „nevyčíslitelná“.

Autor: Profimedia.cz

I když je BRP Sierra Madre svou hmotností v porovnání s měřítky moře jen nepatrná a větší část její tonáže už dávno ohlodala koroze, pro Čínu představuje problém významu a velikosti Gibraltarské skály. Je to zásadní kolizní bod mezinárodní politiky.

Autor: Profimedia.cz

Současně je BRP Sierra Madre místem, kde může v mžiku začít světová válka. Čína totiž na vrak nemůže legálně vstoupit, prohledat ho ani odtáhnout, aniž aby porušila imunitu filipínského státního majetku. Byl by to přímý útok na filipínské vojenské plavidlo, atak na integritu jiného státu.

Autor: Profimedia.cz

Filipíny totiž v roce 1951 uzavřely se Spojenými státy americkými Smlouvu o vzájemné obraně. USA tím oficiálně potvrdily, že jakýkoli ozbrojený útok na filipínské síly, letadla nebo veřejná plavidla – mezi něž se BRP Sierra Madre počítá – v Jihočínském moři aktivuje americké obranné závazky.

Autor: Profimedia.cz

Hodí se zmínit, že Smlouva o vzájemné obraně z roku 1951 je formulována mnohem konkrétněji než například americké závazky vůči Tchaj-wanu. Tam USA slibují zvyšovat obranyschopnost a posilovat mír. Filipínská dohoda jasně říká, kdy a za jakých okolností mají Američané přijít na pomoc.

Autor: Profimedia.cz

Loď, která rezaví na útesech, tak funguje jako bezpečnostní pojistka, spouštěč obranné aliance. Čína by přímým útokem na loď riskovala přímou vojenskou konfrontaci se Spojenými státy americkými. A potažmo se silami NATO.

Autor: Profimedia.cz

Loď byla sestavena 19. září 1944 u Missouri Valley Bridge a Iron Co. v Evansville v Indianě, na vodu byla spuštěna o dva měsíce později, v New Orleans. To si však říkala USS Harnett County (LST-821) a byla výsadkovým plavidlem, určeným primárně pro přepravu proviantu a tanků.

Autor: ČTK

V květnu 1970 byla převedena do majetku jihovietnamského námořnictva, sloužila ve válce. Kotvila na základně v zátoce Subic, kde byla přejmenována na RVNS My Tho (HQ-800). Hodiny před pádem Saigonu se podílela na evakuaci tisíců obyvatel města.

Autor: USN, Creative Commons

Na základě gentlemanské dohody s filipínskou vládou bylo lodi My Tho a dalším plavidlům jihovietnamského námořnictva povoleno zakotvit a nabrat tisíce uprchlíků. Pod podmínkou, že lodě budou později převedeny pod filipínské námořnictvo.

Autor: U.S. Naval Institute Photo Archive , Getty Images

Pod filipínskou vlajkou se plavila jako BRP Dumagat (AL-57). A 5. dubna 1976 byla přejmenována na BRP Sierra Madre (LT-57). Coby nejvýznamnější bod její služební historie pak posloužil rok 1999, kdy byla cíleně navedena na mělčiny Second Thomas Shoal u atolu Ayungin.

Autor: Ln8728, Creative Commons

Z BRP Sierra Madre vznikla stálá vojenská základna, s posádkou filipínských mariňáků. I když jich tu nebývá víc než dvanáct najednou, svou přítomností jasně demonstrují odhodlání bránit vlastní území. A Čína mezitím demonstruje, jak moc jí přítomnost vraku s posádkou vadí.

Autor: ČTK

Loď je kvůli po desetiletích své činné služby a sedmadvaceti letech „ztroskotání“ silně zrezivělá, děravá. Filipínské vojenské námořnictvo se všemožně snaží posílit její soudržnost. Části trupu se zpevňují betonem. Ale k tomu, stejně jako k udržení stálé posádky, je třeba zásobování.

Autor: ČTK

A právě jakékoliv zásobování BRP Sierra Madre se hlídková plavidla čínské námořní stráže neustále snaží narušovat. Čína se snaží filipínskou posádku odříznout od světa a donutit Manilu vrak opustit. Incidenty se neustále vyostřují a z diplomatického přetahování se už dávno staly násilné střety.

Autor: ČTK

Čínské hlídkové lodě používají obří vodní děla, jimiž „odhání“ filipínská zásobovací plavidla z vod, které mezinárodnímu právu navzdory považují za své. Číňané také najíždí do filipínských člunů, které se k téhle „ztracené vartě“ přiblíží. Ke slovu přichází rány vesly a obušky, sekáčky.

Autor: Profimedia.cz

Situace je silně vyhrocená a skutečně není daleko od bodu, který by se dal vyložit jako jednostranný útok na plavidla Filipín a jejich územní svrchovanost. Podle jiných byla ta hranice dávno překonána. Válka je tu opravdu na spadnutí.

Autor: Profimedia.cz

Číňané aplikují metody elektronického boje. Narušují filipínské systémy komunikace, radary. A když i takové pirátské metody selhávají, pokouší se alespoň vytrávit okolní vody s pomocí kyanidu. Vyhubit mořský život v okolí totiž znamená vyhladovět posádku BRP Sierra Madre.

Autor: Profimedia.cz

Stálá posádka na vraku je totiž totálně závislá na vnějším zásobování. A když Číňané přiškrtí filipínskou logistiku, musí muži na palubě přežívat z toho, co jim dá okolní moře. I proto jsou podmínky na BRP Sierra Madre považovány za jedny z nejdrsnějších na světě.

Autor: Profimedia.cz

Jak se žije v útrobách ocelové velryby? Loď z druhé světové války je prožraná rzí. V trupu jsou díry, kterými při přílivu protéká mořská voda a zaplavuje nákladový prostor. Vojáci spí na improvizovaných palandách, často pod plachtami, protože střecha je děravá.

Autor: Getty Images

Vystaveni jsou extrémnímu horku, na otevřeném moři pálí tropické slunce a kovová paluba lodi se rozpálí jako pánev. Zásoby vody a jídla jsou očekávány každých šest týdnů, ale ne vždy dorazí. Rybaření tedy není jen zábava, ale nutnost pro přežití.

Autor: Getty Images

Ještě horší je míra izolace, osamělosti. Měsíce strávené na omezeném prostoru si vybírají svou daň. A pohodě určitě nenapomáhá ani psychický teror. Posádka žije pod permanentním tlakem.

Autor: Getty Images

Čínské válečné lodě a plavidla pobřežní stráže kotví v dohledu 24 hodin denně, inscenují „přípravy na vylodění“. V noci na vrak svítí silnými reflektory nebo stroboskopickými světly, přes ampliony pouštějí výzvy, aby Filipínci odešli.

Autor: Profimedia.cz

Ustát setrvalý nápor je pro filipínské mariňáky věcí cti. Svou fyzickou přítomností, vlastními těly, tu skutečně chrání svou zemi. Snad nikdy v námořní historii nebojovalo tak málo mužů o tak mnoho.

Autor: ČTK

Lodní vrak chrání Filipíny, moře i miliardy dolarů