Už v listopadu 1895 – tedy ani ne dva roky po vynesení rozsudků – byla vyhlášena amnestie, aby se všichni dostali rychle na svobodu a trapná kauza aby konečně umlkla (dva nevinně odsouzení totiž mezitím ve vězení zemřeli na tuberkulózu).
Vypravili se k němu domů do Lázeňské ulice nedaleko Karlova mostu dva žižkovští dělníci, osmnáctiletý Otakar Doležal a sedmnáctiletý František Dragoun a tři týdny před začátkem procesu ho zavraždili.


















