Nenávist vůči uprchlíkům je selháním společnosti, říká MOgirl Nikol

aktualizováno 
Pomáhá v domovech pro seniory, chodí na demonstrace na podporu uprchlíků. Měli-li jste za to, že modelka musí být jednorozměrná a sebestředná, MOgirl Nikol pro vás bude výzva. Krása jde v jejím případě ruku v ruce s citem a angažovaností. Mnohem spíš než na večírku ji najdete například v pražském autonomním centru Klinika.

Nikol, samotářská kráska, která se nebojí jít proti proudu | foto: František Birnbaum

K modelingu se vlastně dostala na popud lidí kolem sebe. Jsi pěkná, měla by ses stát modelkou, postrkovali ji. „Můj sen to přitom nikdy nebyl, já chtěla vést útulek pro zvířata,“ ohlíží se zpět Nikol. Nakonec ji k účasti na jejím prvním castingu přiměly dva hlasy proti. Její přítel, který byl sám model, nápad zavrhl a nadšená z něj nebyla ani mamka, myslela si, že Nikol není tak pěkná, aby dráhu modelky nastoupila. Jenže to všechno ji nakoplo. „Ta slova se mi stala motorem, abych dokázala, že na to mám,“ vysvětluje. A dokázala to. Uspěla hned na prvním castingu – a potom na mnoha dalších, modelingem se živí.

Podívejte se na fotky Nikol

Tak trochu oklikou se dostala i k focení pro MOmag, její kamarádka pomohla tomu, aby se jí ozvala autorka celého projektu Monika. Do rodiny MOmag vstoupila poměrně nedávno, takže se pořád rozkoukává. „Jistě však vím, že jsou v ní naprosto pohodoví lidé. A zajímaví. Mám ráda tetování a baví mě fotit glamour, takže to vypadá, že je mi to šité na míru. Včetně toho, že se Momag zapojuje do charitativních projektů, to je mi samozřejmě velmi sympatické,“ dodává.

Raději pomáhám trvale, i když to není vidět

Aktivismus a nevýdělečná pomoc těm, co to potřebují, je totiž neodmyslitelnou součástí jejího života. Účastnila se pár poklidných demonstrací za práva zvířat, které byly pod záštitou organizací s názvem Otevři oči a 269, také demonstrací za přijetí uprchlíků a proti rasismu a xenofobii. Podpořila i akci Food Not Bombs, volného sdružení lidí, kteří rozdávají zdarma veganské a vegetariánské jídlo lidem bez domova.

„Raději se ale pouštím do aktivit, které nejsou veřejně viditelné, ale pomáhají více prakticky. Podporuji místní útulky, navštěvuji domov pro seniory či obstarávám domov pro nalezená zvířata,“ líčí Nikol. „Už jsem dokonce musela odcizit majiteli týraná zvířata, ale šlo to i přes policii, takže to není nic zakázaného, k čemu bych se nemohla přiznat,“ směje se. A zmiňuje, že podporuje i nově vzniklou neziskovou organizaci Obraz - Obránci zvířat, která se snaží docílit zákazu kožešinových farem v Česku. „Komu není lhostejné utrpení zvířat, může se podívat na stránky Obrazu, případně podepsat petici za zákaz kožešinových farem,“ dodává s tím, že se v sedmnácti letech stala vegetariánkou.

Nikol

Absolvovala gymnázium, na univerzitě studovala filologii a italštinu. Jako modelka a hosteska pracuje od svých šestnácti let. Bydlí střídavě v Praze a v Havířově. „Většinu času bývám spíše v Praze a pravděpodobně se do ní přestěhuji natrvalo, pokud mě nezláká Londýn, o kterém začínám uvažovat,“ říká. Kromě modelingu se věnuje aktivismu, pomáhá v domovech pro seniory a zvířecích útulcích, poslouchá metalcore, hardcore, punk. Aktivistická a subkulturní scéna prý přijímá modelku bez pozastavování se. „Jasně, lidé jsou různí, takže se občas najde někdo, komu na první pohled nesednu tím, že jsem určitým způsobem výraznější nebo vyzývavější. Ale míra předsudků je v těchhle kruzích nízká, nesetkávám s negativními reakcemi,“ říká.

Pro MOmag a Xman.cz ji fotil František Birnbaum

Její cesta k aktivismu byla přitom velmi osobní. Onemocněla Crohnovou chorobou a po tři roky byla střídavě v domácí a nemocniční péči. Po závěrečné operaci se pak rozhodla nemocnici na revers opustit, byť ji lékaři varovali, že nepřežije. „Já už ale nemohla uvnitř nemocničních stěn zůstávat dál, byla tam jen bolest a smutek a já mohla jen cítit, jak ručičky na hodinkách odpočítávají mé dny,“ líčí Nikol, „proto jsem odešla a brala to tak, že co se má stát, to se stane.“ Dnes na to vzpomíná jako na dobré rozhodnutí, její stav se poměrně rychle zlepšoval. A jí ony dny, nad nimiž viselo nebezpečí konce, pomohly k tomu uvědomit si, čeho chce dosáhnout a čemu se chce věnovat, aby byl její život naplněný. „Došlo mi, že chci prostě pomáhat tomu, aby byl svět lepší. A tak jsem se dopracovala k veganství a charitativním akcím a aktivismu,“ shrnuje.

Podporuji uprchlíky, ať jsou z kterékoli země

Leckdy to chce osobní odvahu, například když v dnešním moři protiuprchlické nenávisti stojí na straně přijímání lidí, kteří jsou donuceni riskovat životy na útěku před bombardováním, terorem Islámského státu, nedostatkem jídla a vody. „Poskytnout pomoc člověku v nouzi bez ohledu na jeho etnikum či náboženství by mělo být samozřejmostí. Se svým postojem se netajím, jsem za solidaritu s uprchlíky bez rozdílu země, z níž pocházejí,“ říká.

Dodává však, že dokáže pochopit ty, kteří mají na věc opačný názor, pokud ho vyjadřují slušně, bez nenávisti a výzev k násilí. „Vím, že mají pocit ohrožení, obavy. Strach je přirozená reakce na něco neznámého, takže jim to nemám za zlé,“ říká, ale dodává: „Jenže tady jde o lidské životy. A to by měla být i pro lidi, kteří mají obavy, výzva, aby se snažili tragickou situaci lidí, které vyhnala z jejich domovů válka, pochopit. A mít sílu na lidskou reakci.“

MOgirls: dívky k nepřehlédnutí

Mají jiskru, osobnost, často kérky a piercing, pestrobarevné vlasy, nekonvenční účesy. Nejsou otrokyněmi stereotypního diktátu ideálu krásy ani konvenčních společenských norem, jsou zajímavé, protože své. Magazín MOmag.cz dává šanci dívkám, které se nebojí vybočit.

Pochopení ale nemá pro nenávistné hlasy, které litovaly, že „se jich do té dodávky v Rakousku nevešlo víc“. „To je jednoduše kriminální smýšlení. Je třeba si uvědomit, že zlo plodí vždy jen zlo. A že už jen násilná myšlenka je základem pro násilné jednání,“ tvrdí.

Předsudky, které stojí i za nenávistí proti uprchlíkům, podle ní táhnou společnost ke dnu a omezují její možnosti. A též chamtivost, sobeckost. „Naši existenci pohání z větší části touha dosáhnout věcí, které ani nepotřebujeme, přitom si život necháváme proklouzávat mezi prsty,“ říká a dodává: „Jsem upřímně ráda, že mezi mými přáteli je většina těch, kteří jsou aktivní a kteří se dnes podílejí na pomoci uprchlíkům, jako například lidé z pražského Autonomního sociálního centra Klinika či z brněnské kavárny Tři ocásci.“

Samotářka, která touží po blízkosti druhého

S jejím aktivismem drží melodii i její hudební preference. Poslouchá hlavně hardcore, punk, metalcore, styly, s nimiž se nesou texty, které reagují na dnešní společnost. „Kritizují rasismus, mediální lži, politiku, chudobu,“ popisuje Nikol. Doplňuje však, že souzní i s oněmi texty, v nichž se objevují vnitřní démoni, kteří žijí v lidech, deprese, pochyby, sebevraždy. „Tyto texty poukazují na to, že posluchač není sám, kdo se tak cítí. A že je nutné bojovat. Takže je to určitým způsobem pomoc,“ říká k textům, které nezastírají rozporuplnost lidské osobnosti.

A přiznává ji i sama u sebe. „Jsem přemýšlivá, empatická, upřímná a tvrdohlavá, a jsou to klady i zápory zároveň. Jsou to totiž vlastnosti, které mi v mnohém pomáhají, ovšem někdy mě dokáží doslova i potopit,“ přiznává. A otevřeně dodává, že je samotářská, samotu vyhledává, když je s někým v bytě, klidně se ve dvě v noci sebere a jde se procházet sama ven.

„Tahle anti-sociálnost je v určitém ohledu dobrá, protože si k nikomu netvořím příliš vazby, tudíž mi málokdo může ublížit. Zároveň ale toužím být někomu nablízku a tahle vlastnost mi znemožňuje toho dosáhnout. Jako bych si sama stavěla kolem sebe zdi a zároveň se je snažila zbořit,“ říká.

Svůj první vztah měla s dívkou, až poté přišel kluk. „Nikdy jsem nerozlišovala pohlaví, soustředila jsem se čistě na osobnost, na její nitro, jiskru,“ říká, ale dodává, že to neznamená, že by brala jakoukoli ženu jako objekt touhy: „Dokáži vycítit, jestli je na tom žena podobně jako já, nebo zda je heterosexuální. A podle toho k ní mám buď jen čistě přátelský vztah, nebo se mi i může začít líbit více.“

Měla-li by si vybrat kulisy, v nichž by se nejlépe vyjádřila její osobnost, zvolila by staré opuštěné budovy nebo vodu. Obojí se jí již splnilo. Ráda by se ještě nafotila v prostředí, jako je zkušebna nebo pódium, kde by se vyřádila s kytarou. „Takový fotoset by v sobě měl mou lásku k hudbě a zároveň byl živý, což by mě bavilo,“ říká. Naopak nikdy by se neobjevila na fotce ve spojení s jakoukoli drogou. „Jsem odpůrce drog a nechtěla bych je, byť jakkoliv, propagovat,“ dodává.

Líbí se vám MOgirl Nikol?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 12. září 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 1598
Ano 1313
Autor:
  • Nejčtenější

Sex podle profesí: farmáři ho mají nejvíc, nejméně pak novináři

Na povolání záleží, i pokud jde o frekvenci sexu. Tvrdí to aktuální výzkum výrobce erotických pomůcek Lelo. Zjistil, že...

Jsem vesnická holka. A mám ráda uzené a pivko, směje se MOgirl Dona

Vidí se jako citlivka, vtipálek, mazel. „Ale taky jsem náladová a nervák,“ přiznává MOgirl Dona.

Podvod jako profese. V Číně hráli cizinci obchodní partnery

Dobrý první dojem napodruhé neuděláte, platí to i v podnikání. Ještě nedávno se proto v Číně držela velmi specifická...

Bohatýrské pití je sexuální signál. Jsem silný, neskolí mě to, naznačuje

Je to nemoudré a nebezpečné. Nestřídmým pitím alkoholu na večírcích se však muži podvědomě snaží vysílat signál ženám,...

Premium

Vražda tatínka dvou dětí. Alkohol, agrese a ukradené auto

„Proč ten pes zase štěká?“ říkal si v duchu nasupeně důchodce Hrouzek, když se snažil marně přivolat svého...

Premium

Konec dovolených u Mrtvého moře? Závrtů přibývá, turistům hrozí nebezpečí

Mrtvé moře vysychá a­ dává o­ tom svému okolí dost razantně vědět. Zvyšuje se počet míst, kam už lidé nesmějí. Kde byla...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

KVÍZ: Poznáte krásky z kalendářů Pirelli?

První edice kalendáře Pirelli spatřila světlo světa v roce 1964. S přestávkou v letech 1975 až 1984 vychází kalendář...

Moje fantazie nejsou mládeži přístupné, říká MOgirl Mallghareth

Vždy tušila, že je na holky, ani tak však nebylo přiznání jednoduché. „Dlouho jsem se mu bránila. Se svou přirozeností...

Jsem typická holka z Moravy. S divokými fantaziemi, směje se MOgirl Dia

Jakkoli vypadá nevinně, dokáže prý mít i svou ďábelštější stránku. „Mé fantazie jsou velmi divoké a často zvrácené....

Jsem milující experimentátorka, říká MOgirl Eli

Vystudovala americká studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nikdy nezanevře na umění, je artmodelkou, ale...

Najdete na iDNES.cz