„Je to fantastický výzkum,“ nezastírá v listu The Washington Post Ulrik Wisloff z univerzity v Trondheimu. Studie vydaná v magazínu Nature Medicine totiž dokládá, že ke zdravému dlouhověkému životu nepotřebujeme členství v posilovně, nákladné pomůcky ani speciální vybavení.
Hodně rychle, ale krátce
„Upřímně řečeno, většina lidí je na slovo ‚cvičit‘ alergická,“ vysvětlil přitom lakonicky autor studie Emmanuel Stamatakis z univerzity v Sydney. Právě cvičení se proto se svým týmem ve své práci vyhnul. V britské Biobance si našel data víc než 25 tisíc dospělých, bylo jim od čtyřiceti do devětašedesáti let, kteří se doznali k tomu, že nikdy necvičili.
Měl o nich spoustu detailních dat díky měřičům fyzické aktivity, které všichni po týden nosili. Vědci tak dokázali zmapovat jejich denní aktivity, jejich intenzitu, téměř sekundu po sekundě. Zaměřili se na krátké výbuchy intenzivního fyzického úsilí. Netrvaly dlouho, jenže vědci zjistili, že se jejich příspěvek k dlouhému a zdravému životu neztratil.
Ti, kdo si dopřávali v průměru 4,4 minuty denně prudké fyzické aktivity, tedy toho, co vědci nazvali prudkou fyzickou aktivitou běžného života, měli o třicet procent nižší riziko, že během sedmi let po měření zemřou, než ostatní. Rozložení takové aktivity do častějších okamžiků přitom benefity posílilo. Minutové intenzivní výdaje tělesné aktivity třikrát denně znamenaly snížení rizika předčasného úmrtí o čtyřicet procent ve srovnání s lidmi, kteří se jich nedopouštěli vůbec.
U toho se však autorský tým nezastavil. K ruce si vzal další data, týkala se víc než 62 tisíc mužů a žen, kteří cvičili. Obvykle ovšem v mírné intenzitě, krátkými výbuchy prudké aktivity se však pyšnili jen někteří. Právě ti měli nižší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří cvičili, ale ne výbušně. „Na intenzitě záleží,“ shrnuje Stamatakis.
A přidává popisnější doporučení. Je vhodné dosáhnout takové intenzity fyzické aktivity, kdy už popadáme dech, kdy máme pocit, že rychlejší, prudší pohyby nezvládneme. Třikrát čtyřikrát denně po minutě nebo dvou je porce, která stačí. V listu The New York Post je ještě konkrétnější. Lehká aktivita je taková, při níž můžete zpívat. Při mírné to nedokážete, zvládnete však bez potíží mluvit. Intenzivní aktivita je taková, po níž půl minuty řeknete nanejvýš pár slov.
„Intenzita je velmi účinná pro budování svalů a podporu kardiovaskulárního systému,“ komentuje výsledky studie Ed Coyle, profesor kineziologie z Texaské univerzity. Rychlé výbuchy intenzivní aktivity, opakované a prokládané krátkými pauzami, mohou zvyšovat příjem kyslíku a chránit srdeční tepny před zanášením. Navíc svědčí srdci.
