Představu raftu mám spojenou s vodáckou pohodou a klidem, kdy vás řeka buď nese a vy pádly jenom kormidlujete, anebo se musíte víc snažit na úsecích, jimž se říká volej, kde se voda ani nehne. Že by se na raftech soutěžilo a raftaři v nich seděli, vlastně spíš klečeli v závodních pozicích připomínajících kanoisty, by mě nenapadlo. Ale to už trochu předbíhám, nejprve se musím setkat s členy Rafting klubu Troja a vůbec loď nafouknout, díky čemuž se teprve dozvím, jak vypadá.
Mám trochu strach, zda se z lodi dostanu, pokud by se převrátila, když budu mít uvězněnu jak přední, tak zadní nohu.




















