Onoho sobotního rána si pán v důchodovém věku vykročil do samoobsluhy v Bělé už před osmou ráno. Jednak se na stará kolena probouzel časně a potom – aby dostal to, co chtěl, hlavně čerstvé rohlíky. Pro náš příběh to není podstatné, na rozdíl od faktu, že si všiml otevřených vstupních dveří na tehdejší národní výbor, dnes bychom řekli obecní úřad. Nebyl sice první, kdo šel kolem, ale rozhodně byl první, komu to bylo divné. V sobotu se přece na národním výboru neúřaduje! A ještě se v prvním patře svítí jako o posvícení. Co to má znamenat?
