Jsou od nás sice "za rohem", ale není na místě je jen kvůli tomu podceňovat.
I když je míjejí skoro všechny snowboardové a lyžařské expedice, jsou pro snowboardisty milující neokoukané terény a dobrodružství rájem. Aby ne, místní hory mají přes dvě stovky vrcholů tyčících se do výšky nad 2 000 metrů nad mořem!
Právě tam se začátkem března vydali mladí nadějní jezdci Peace board clothing teamu. Osmnáctiletého Tadeáše Kopču, teprve dvanáctiletého Dominika Bergmnanna a team riderku Terezu Erbenovou doprovázel kameraman Honza Cvachovec, fotograf Jakub Vlček a tomáš Znamenáček. Právě s ním jsme si o tom, co na ridery v Julských Alpách čeká, povídali.
Proč jste si pro svůj trip vybrali právě Julské Alpy?
Hory Julských Alp jsou na první pohled odlišné právě díky vápenci, což je základní stavební materiál celého pohoří. Právě ten jim dává tak atraktivní ráz, jak co se vzhledu týče, tak využití.
Místy jsou to rovné štíty a místy boule. V podstatě jde o kombinaci těchto dvou terénů. Připočteš-li k tomu velké srážky, které chodí od moře, je výsledek fantastický.
Na Kaninu (2 507 metrů nad mořem) projíždíš soutěskami mezi skálami… to jinde nezažiješ! Je k tomu ale potřeba… pěkné počasí. Jinak dopadneš jako naše výprava, která na otevření Kaninu čekala celý týden.
Jezdí do téhle destinace hodně lidí?
Záleží na lokalitě. Na Kaninu a na jeho druhé straně v Itálii je lidí minimálně, v podstatě nikdo. Ve střediscích, které jsou blízko Mariboru, je to naopak Václavák.
Musíš pak být spíše ve snowparku nebo si jít zajezdit večer. Přes den, hlavně o víkendu, je tam lidí hodně. Možná to bylo také tím, že zrovna napadl asi po dvou měsících znova sníh, takže za ním vyrazil úplně každý, nicméně to bylo skoro jako ve Špindlu… opravdu narváno.
Jak to vypadá se sjezdovkami a servisem obecně?
Sjezdovky jsou v podstatě klasické jako jinde v Alpách, s onou výjimkou Kaninu, kde jsou vysekané mezi obrovskými skalními stěnami.
Zajímavější je servis. Lanovky jsou zde dost staré a takové, že je jinde nenajdeš. V Alpách jsou jen dopelmayery, ale tady je to třeba lanovka od místní firmy.
Speciálně na Kaninu jedeš nahoru asi 30 minut, přes tři mezistanice – a pořád kopíruješ terén. Do půlky cesty jedeš skoro po rovině a říkáš si: Kde je ta hora? Pak se to začne prudce zvedat a vyjedeš na horu, která je jednou z nejkrásnějších.
Rogla a Vogel, stejně tak sjezdovky na italské straně už ale mají standardní moderní sedačky, kotvy a pomy.
Kdy je dobré se do Julských Alp vydat?
Obecně je důležité sledovat počasí, protože třeba Kanin je v dobré kondici až tak při šesti metrech sněhu, ale řekl bych, že nejlepším obdobím pro návštěvu Julských Alp bude druhá polovina března. To bývají srážky největší a k tomu je také často pěkně. Dřív bývá hodně velký mráz, často fouká a sněhu může být nedostatek.
Pokud jde o dopravu – doporučíš trasu?
Cesta do Slovinska trvá z Prahy sedm až osm hodinek. Nejrychlejší trasa vede přes Mnichov, pak na Salcburk a dál na Villach.
Pak si vybereš konkrétní cíl: Pokud chceš k moři, na Maribor, kde je středisko Rogla a Vogel, vede cesta po dálnici. Pokud se vydáš prozkoumávat méně známé oblasti jako my, musíš přes horský pás v Itálii a pak zpět do Slovinska. Tam leží právě nejvyšší hora Kanin.
Jak je ve Slovinsku draho?
Celkově se dá říct, že ve Slovinsku je vše zhruba o dvacet procent dražší než u nás. Všeobecně je dražší ubytování a služby, naopak levný je benzin a jídlo. Jinak je to srovnatelné s třeba s Rakouskem.
