U pobřeží, které si dobrodruh vybral, leží ojedinělý podmořský kaňon o délce 170 kilometrů a pětikilometrové hloubce. Právě tento úkaz může za monstrózní vlny, které se tam vydal extrémní sportovec chytat ve spolupráci s Portugalským hydrografickým institutem a za doprovodu svých dvou kolegů Andrewa Cottona a Ala Mennieho.
"Cítím se požehnán a poctěn, že jsem byl pozván, abych tento kaňon prozkoumal. Zdejší vlny jsou skutečnou záhadou," neskrýval po výkonu ve středu 9. listopadu dojetí McNamara.
"Všechno bylo perfektní, počasí i vlny. Cotty a já jsme sjeli dvě vlny kolem 18 metrů. Když se připravil Garrett, přišla vlna o osmadvaceti metrech," popisoval Mennie, který přiznal, že větší vlnu ve svém životě neviděl.
"Většina lidí by se bála, ale Garrett měl i v kritické fázi vlny vše pod kontrolou," dodal.
Podle serveru Surfer Today měla historicky největší vlna 520 metrů výšky a prohnala se fjordem Lituya Bay na aljašském pobřeží. Zabila tehdy dva rybáře.
Pokud jde o nejvyšší vlnu pokořenou surfařem, bylo až do McNamarova výkonu v Guinnessově knize rekordů zapsáno jméno Mika Parsonse, který před deseti lety sjel třiadvacetimetrovou vlnu. Předchozí neoficiální rekord držel za šestadvacetimetrovou vlnu Ken Bradshaw, nalezl ji na Havaji v roce 1998.
Pátral i na Aljašce
O rekord se McNamara snažil dlouhé roky. V roce 2007 se stal jedním z prvních, kdo sjel vlnu tsunami, kterou způsobil ledovec. Surfař na úpatí ledovce strávil v Aljašce čekáním na tu pravou vlnu spolu se svým kolegou Kealiim Mamalou téměř tři týdny.
"Nevěděli jsme, kdy se začne ledovec sesouvat, kde se vlna objeví ani jaká bude. Prostě jsme tam jen čekali, až celá ta věc před námi spadne, a doufali, že až se tak stane, přežijeme," vzpomínal na tíživé okamžiky McNamara. "Po většinu času jsem myslel na svou rodinu a byl jsem plný obav, zda to přežiju a ještě je někdy uvidím."
