Totálně ujetá cyklotour: Xavi Baumaxa má třísla jako pornoherec

  12:00aktualizováno  12:00
Představoval jsem si všechno úplně jinak, ale to jsem byl cvok. Viděl jsem to zhruba následovně: odpoledne přijedeme s Xavierem Baumaxou do klubu, zodpovědně se připravíme na večerní vystoupení a na druhý den ráno vyrazíme přímou cestou na další štaci...

Na cestě se bude Xavi posilňovat karlovarskou léčivou vodou. A pivem. A něčím ostřejším. | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Nic z tohoto plánu od prvního kilometru neplatí.

Pro mě osobně začala cyklotour v úterý o půl páté odpoledne v Ostrově nad Ohří.

Šlapu do pedálů a coby mantru si opakuju "jsem vůl, nevzal jsem si mapu, jsem vůl". Už za hodinu mám sraz s Xavim na karlovarské kolonádě a jaksi nevím, kudy jet. Naštěstí potkávám tři mladé romské výrostky. "Nazdar!" mačkám brzdy a kluci sebou trhnou, jelikož mají v kanystru pár litrů kradeného benzinu. "Nebojte, já jsem obyčejnej cyklista," uklidňuju je, "kudy na Vary?"

Romové si vydechnou: "To musíte tudy, pane, a za třináct kilometrů tam jste," ukazují směr.

"A není to náhodou dálnice?" tážu se jich. Prý není.

Uvěřil jsem, a proto se poslušně zařazuji do pomalejšího dálničního pruhu. Někteří řidiči kamionů jsou mírně překvapeni.

Kolo(ně)náda

Ve Varech jsem na minutu přesně, ale nikde tu nevidím kolegu Xaviho. Telefon mi nebere, tak volám jeho ženě.

"A kde máte sraz?" snaží se mi pomoct.

Odpovídám, že na kolonádě.

"Ale kde přesně?"

No na kolonádě!

"To je asi stejně neurčitý, jako byste jeli do Prahy a řekli si, že se tam potkáte na náměstí. No nic... Prostě si sedni na zahrádku někde naproti Thermalu, dej si pivo, on tě tam Xavi určitě najde."

Je to dobrý nápad, i když dražší. V Café restaurantu Romania mají pivo za padesát, ale co se dá dělat. Piju pomalu a čekám na mistra, který dorazí ve čtvrt na sedm a je poněkud grogy.

Ten šílenec přijel už na první koncert kolmo – včera vyrazil z domova, na tachometru má ujetých 178 kilometrů. Okamžitě si poroučí pivo a oznamuje, že má po přejezdu Krušných hor "třísla jako pornoherec" a že se omlouvá za zpoždění, ale: "Nedalo se nic dělat, musel jsem se přiopít v Horní Blatné."

Poslední rozloučení s přáteli a blízkými po telefonu a teď už se děj vůle Boží. Duo Xavi a Tomáš vyráží konzumovat první kilometry své cyklotour.

Zpočátku té jeho historce vůbec nerozumím, takže polopatě:

Xavi má kamaráda, básníka Em Rudénka, a když na svých cestách potká někoho se zajímavým hlasem, poprosí ho, zda by mu zarecitoval některou z Rudénkových básní do diktafonu. "No a takhle mi kdysi zarecitoval dvě stěžejní básně starej pingl Ivan Zívr z Horní Blatné, jenomže když mě, ožralýho, okradli nedávno v Teplicích na nádraží, tak mi vzali diktafon s tou nahrávkou. A tak jsem se dnes v Blatné zastavil, ať mi to Ivan zarecituje znovu, a on, že dobře, ale že si nejdřív musí dát tři fernety a dvě piva a já musel pít s ním. Proto to zdržení – ale nahrávku mám," podává mi Xavi svůj nový diktafon.

Zvědavě ho pouštím a pinglův hlas deklamuje báseň, kterou iDNES.cz pravděpodobně neuveřejní. Ale zkusme to:

Tři zbytečné otvory (z cyklu Sex)

Jedním ti nadává,

druhým ti nedává

a

třetím na tebe se...

Povzneseni poezií si s Xavim ťukáme drahými pivy, netušíce, že budou nakonec zdarma. Svět je ještě menší, než si myslíme. "Čau kluci," zdraví nás pikolík a ejhle, on je to Emsa, člen karlovarské hiphopové skupiny Bow Wave. "Kdybych měl volno, tak hned jedu s váma na bruslích! A ty piva berte jako prezent."

Středa 18. května, 10.00 h

Dnů na cestě: 1

Místo: Karlovy Vary

Najeto: 4 kilometry

Průměrná rychlost: 11 km/h

Počet vypitých piv: 6 Xavi, 6 Tomáš

Jak milé. Pohotově si objednáme ještě jedno. Je sedm večer a mě napadá zásadní otázka: "Xavi, od kolika je vlastně koncert?"

Odpověď je velmi nejistá: "Mně je nějak všechno jedno – a to je stádium, do kterýho jsem se chtěl dostat."

Raději jedeme.

Na kolonádě rozrážíme svými bicykly skupinu rusky hovořících Varanů, kteří nám bezděky věnují vtip. Bohužel je srozumitelný pouze nám, starým lidem, pamatujícím výuku ruštiny, ale nevadí. "Zděs kolonáda," praví jeden z Rusů vyčítavě, "zděs kolo něnáda!"

Xavi, zahraj vesele!

Před klubem Paderewski nám dochází, že se cykloturné vymklo z rukou. Je totiž půl osmé a přísná paní pořadatelka nás vítá naštvaně: "Lidi čekaj! Máme vyprodáno a koncert má začít." Podívá se na hodinky: "Měl začít před minutou."

Tak tohle je špatné.

Xavi sice urychleně nazvučí kytaru, ale nestihne si už zajít na záchod, což je takový zhruba desetiminutový rituál, jehož absence vážně ohrožuje úspěch koncertu.

Paní na nás syčí, že máme začít. Já bych už vyměkl, ale Xavi tuto situaci evidentně nezažívá prvně, takže si ještě v klidu nabereme piva a střiky u baru. Pak Xavi vyskočí na pódium, stovka natěšených posluchačů jej vítá potleskem, ale on je přeruší: "Dobrý večer, ještě potřebujeme pět minut, abysme se v šatně přepudrovali." Což v praxi znamená, že si ještě potřebujeme dát cigáro, ale Xavi pokračuje. "Takže buď vám pan zvukař pustí nějakou reprodukovanou muziku, anebo si tady seďte jako parta buziků."

Chudáci karlovarští, je mi jich líto. Při cigaretě Xaviho úpěnlivě prosím, aby zahrál vesele a občas i nějaké ty hitovky, protože on je skutečně netypický muzikant, který ještě minutu před koncertem netuší, co vlastně zahraje.

A pak jsem v šoku – ten kluk mě poslechne! Hraje dvě hodiny a smát se občas musím i já, který jsem ho viděl na pódiu přibližně třicetkrát.

Xaviho výrok

Na pódiu klubu Paderewski: "Prohrabal jsem si Verlaina, Gogh jsem dolů pod židli - a tam plzínka! Hmm, hmm, jeden Zrzavý by mi teď Baudelaire!"

V deset hodin Xavi odtuší, že radosti už bylo dosti, a jelikož se mu nechce přidávat, přeruší aplaus po svém. Otevře kufr s cédéčky a zagestikuluje, ať je jdu na pódium prodávat. Tohle jsme si nedomluvili, neznám ani jejich cenu!

Xavi na mě v rychlosti ukáže véčko, z čehož získám pocit, že bych měl dávat jedno za dvě stovky. A úspěch! Prodám dvanáct desek.

Tři neznámí pánové se pak vnucují se svým životním přáním – chtějí projet kus cesty na kolech s námi – a já jim marně vysvětluju, že se tím dobrovolně uzavřou do blázince, protože my přesně nevíme, kam a jak jedeme. Ani Xavi nemá mapu, takže budeme vyšívat záhadnou krajku v západočeské krajině. Ale to jim prý nevadí, všechno risknou. A zaplatí nám účty v pohostinství, což je argument, o němž jsme nuceni přemýšlet. Ve středu sami dva na kole nepojedeme, ale o tom až v příštím článku.

Reportáže z cesty budou na Xman.cz vycházet vždy každý druhý den až do 28. května, kdy by mělo cyklistické duo dorazit do své poslední štace, Uherského Hradiště.

Autoři: ,
  • Nejčtenější
Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

Jsem přítulná, nevyzpytatelná a křehká, říká MOgirl Nikol

Nemusíte nutně dělat velké věci, stačí maličkosti. Nestůjte však na místě a nečekejte, že se něco stane samo od sebe....

Dušené maso podle Babylóňanů. Vědci oživili čtyři tisíce let starý recept

Nejsou příliš konkrétní a detailní, ale svědčí o tom, že už babylónskému starověku záleželo na pestrých,...

Inspirovala mě anglická divoká mládež, říká stavitel custom motorek

Vystudoval scénografii a animaci, propadl však světu custom motorek. Upravuje staré stroje, vdechuje jim nový život....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Nadia Comaneciová: sportovkyně století a „holčička, která se nesmála“

Nemohla normálně dospět, bylo jí to upřeno. Vyhrála olympiádu a stala se loutkou totalitního režimu. Rumunské sportovní...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Extrémní kulinářské zápasy. Britové poměřují síly v omáčce

Tisíc litrů husté, lepkavé a slané tmavé omáčky a muži a ženy, jimž neschází síla, odvaha, ale předně smysl pro humor....

Mamka ze mě chtěla baletku, říká profesionální boxerka Andělská pěst

Z patnácti profesionálních zápasů ani jeden neprohrála. Je světovou mistryní organizace WBC a evropskou šampionkou v...

VIDEO: Běh z rozbahněné sjezdovky v Kitzbühelu byl peklem

Trať měřila jen 350 metrů, přesto znamenala výzvu, která končila zraněními. Byla děsivě rozbahněná. A měla sklon...

Monokl rozválcuju žehličkou, aby nezalil oko, říká zdravotník z MMA

Jeho prvním pravidlem je udržet zápasníka bojeschopného. Druhé říká, že bijcovo zdraví je vždy na prvním místě. Bohumil...

DAILY CONNECT s.r.o.
Asistentka - recepční

DAILY CONNECT s.r.o.
Praha
nabízený plat: 30 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz