Její autor Eali Halonen pro ni měl velmi osobní důvody. A velmi vhodné kvalifikace, je totiž kulturistou, ale zároveň též doktorandem fyziologie cvičení na univerzitě ve finském Jyväskylä.
Jednou se též musel on sám vyrovnávat s dlouhým tréninkovým výpadkem, netrval týdny, ale celé měsíce. Návrat do posilovny mu dal přirozeně políček, byl to náraz, na výkony jako před výpadkem musel zapomenout. Jenže pak přišlo překvapení. Svaly ho podržely, začaly se vracet do původní kondice – neuvěřitelně rychle. Brzy zvládal zátěže jako dřív, poté těžší. Ta rychlost ho šokovala.
„Bylo velmi fascinující, vidět onen jev na sobě,“ cituje Halonena server NPR. Mluví o svalové paměti. Tu věda přirozeně znala, Halonen ji však chtěl prozkoumat pečlivěji. Tušil, že je mocnější, než jsme dosud mysleli.
Aby svalovou paměť a její tajemství prověřil, provedl pokus. Vzal si k ruce přes čtyřicet netrénovaných lidí, dopřál jim dvacetitýdenní tréninkový program, zahrnoval cviky jako veslování na spodní kladce, bench press, bicepsové zdvihy s osou.