Výmluvy už nemají šanci, kondičku a zdraví si může zlepšit každý, i mimo posilovnu, i při sebevětší zaneprázdněnosti. Základem je včlenit do svého dne několik cvičebních přesnídávek, fyzických občerstvení v podobě krátkých kol výbušného výdeje energie.
Babička Herkules: v 80 zvedá 115 kilo |
Věda to ví vlastně už delší dobu a autoři nové studie publikované v magazínu Applied Physiology, Nutrition and Metabolism to nezastírají. Přesto dodávají, že jejich práce dobré zprávy zpřesňuje.
„Věděli jsme, že sprinterské intervalové tréninky fungují. Byli jsme však trochu překvapeni zjištěním, že účinné jsou rovněž ´přesnídávky´ v podobě výběhů do schodů,“ líčí v tiskové zprávě Jonathan Little z UBC Okanagan, který vedl výzkum se svými kolegy z McMaster University. A zdůrazňuje: „Když si při sedavém zaměstnání při přestávce na kávu nebo toaletu prudce vyběhnete pár pater, stačí to na to, abyste nakopli kondičku.“
Koncept ´cvičebních přesnídávek´ dala světu fyzioložka Monique Francoisová ve studii z roku 2014, jak upozorňuje server coach.nine.com.au. V ní doložila, že šest jednominutových intervalů o vysoké intenzitě před snídaní, obědem a večeří pomáhá lidem s problémy s inzulinem kontrolovat hladiny krevního cukru.
Lepší srdce, dýchání, větší síla
Aktuální studie si vzala k ruce dvě skupiny dobrovolníků se sedavým zaměstnáním. Po jedné nechtěla zhola nic, protože byla pouze kontrolní. Mohli se fyzické neaktivitě věnovat dál. Jejich kolegům z druhé skupiny však předepsala, aby třikrát denně zdolali během tři patra, a to tak, aby mezi výběhy byly rozestupy dlouhé minimálně hodinu a maximálně čtyři. To měli dělat třikrát do týdne, po dobu šesti týdnů, jak uvádí server Medical News Today. Poté vědci podrobili oba týmy měřením.
Závěry byly přesvědčivé, aktivnější skupina vykázala lepší výsledky ohledně kardiorespirační kondice, ale též síly. Jako zajímavé shledávají vědci zjištění, že ačkoli byla fyzická činnost velmi vysoké intenzity, představovala asi 85 procent jejich maximálního srdečního tepu, subjektivní vnímání námahy účastníky bylo mnohem nižší, na stupnici od jedné do deseti ho zúčastnění ohodnotili číslem pět. Podle vědců za to vděčí krátkosti cvičení.
Jeden z autorů studie Martin Gibala, objasňuje, že mechanismus, který umožňuje zdravotní přínos výběhů, je složitý a komplexní, že však můžeme fyziologickou přeměnu stimulovat odlišnými způsoby. „Vaše srdce nakonec posílí, stane se silnější pumpou a vaše cévy budou pružnější, takže umožní krvi a kyslíku lepší průchod, vaše svaly zlepší svou kapacitu využívat kyslík a spalovat cukry a tuky k produkci energie,“ líčí.
Podle Gibaly je hlavním poselstvím výzkumu jeho týmu to, že cvičit neznamená zavřít se několikrát týdně na hodinu ke strojům do posilovny. „Je mnoho cest, jak včlenit fyzickou aktivitu do našeho všedního života, a to včetně praktických a přístupných způsobů, jako je chůze po schodech,“ zdůrazňuje.
