Deset tisíc kroků: nakonec opět ve hře
Respondenti a respondentky seděli, podle mediánu, 10,6 hodiny denně. Za vysokou hladinu proseděných hodin považovala studie cokoli nad 10,5 hodiny. Důležité je, že práce zjistila, že s nižším rizikem kardiovaskulárních problémů anebo předčasného úmrtí souvisí jakýkoli denní počet kroků nad oněch 2 200. A to bez ohledu na celkový proseděný čas.
Přirozeně však platilo, že víc kroků šlo ruku v ruce s vyššími zdravotními benefity. Podstatné snížení rizika kardiovaskulárních chorob anebo předčasného úmrtí autorský tým přiznal až počtu čtyři tisíce až 4 500 kroků denně.
Za optimální pro snížení nebezpečí kardiovaskulárních chorob poté výzkum vyhlásil devět až deset tisíc kroků denně, míra snížení rizika u oněch výkonů dosáhla přinejmenším jednadvacet procent. V případě umenšení nebezpečí předčasné smrti se jako nejefektivnější prokázal počet mezi devíti tisíci a 10 500 kroky denně, riziko snižoval o devětatřicet procent – a nebezpečí mrtvice nebo infarktu o pětinu, shrnuje server Wion News.
Do výsledků se tedy dostala cifra deseti tisíc kroků denně. Má krkolomnou historii, po mnoha letech, kdy se tradovala a kdy defilovala v pomůckách pro fitness jako magický, optimální milník, se začalo poukazovat na fakt, že její renomé stojí na vodě. Používat ji totiž začal v roce 1964 japonský výrobce sportovního krokoměru Yamasa Tokei. Došel k ní… prostě jen tak, číslovka se zdála atraktivně zaokrouhlená. Následné studie, které se prospěšnosti chůze věnovaly, docházely k jiným hodnotám.
Australská studie dopřává desetitisícové výzvě jistou satisfakci, bez pochyb však není ani ona.