Cyklistické heslo veslaře Synka: Nesmí mě předjet nikdo vyšší a těžší

aktualizováno 
Rozhlédne se po kraji, pozdraví diváky, prohodí slovo se soupeři a ještě zajíždí velmi dobré výsledky. Trojnásobný olympijský medailista ve veslování Ondřej Synek dokáže při závodech horských kol držet krok se širší špičkou startovního pole. V sobotním startu v seriálu Kolo pro život dojel v Mladé Boleslavi na výborném padesátém místě; jen deset minut za vítězem.

Ondřej Synek na trati boleslavského závodu seriálu Kolo pro život. | foto: Kolo pro život

Ve vztahu sportovec - novinář jsou celkem obvyklé situace, kdy je jeden upocený a ztrhaný, druhý čistý a uvolněný. Únava patří ke sportovcům, nadhled k reportérům.

Teď se však situace obrací.

S veslařem Ondřejem Synkem jsme startovali ve stejném závodě (nemohu říct, že jsme spolu soupeřili, to by bylo příliš troufalé), ale do interview jdeme v odlišném rozpoložení. On byl v cíli o půl hodiny dřív, a tak už je dávno vydýchaný, převlečený a spokojeně relaxuje.

Jaký je rozdíl mezi zážitky špičkového sportovce, byť specialisty na úplně jiné odvětví, a amatérského nadšence ze zadních řad startovních i výsledkových listin, na to jsme společně hledali odpověď.

Trochu to bolelo, ale jinak to byl rychlý a poměrně nenáročný závod bez dlouhých vysilujících kopců. Jak jste si to užil vy?
Všichni vždycky říkají, jak si to užívají, ale já jsem dojel do cíle docela zničený... Nicméně ano, i já jsem si to užil, bylo to dobré. Bavilo mě to a hlavně jsem nespadl, nezranil se, a to je pro mě nejdůležitější.

Jaký jste jezdec? Jste silný spíš ve výjezdech, sjezdech, v terénu, nebo na rovině…?
Jsem taková všehochuť. Většinu závodu jsem jel s dvěma závodníky, snažili jsme se dojet skupinku před námi, ale to se ukázalo jako nemožné. S kluky jsem se držel do kopce, z kopce i po rovině, pořád jsme se točili, střídali, abychom to vydrželi. V pohodě jsme společně dojeli až do cíle.

Ondřej Synek na startu boleslavského závodu seriálu Kolo pro život.

Ondřej Synek na startu boleslavského závodu seriálu Kolo pro život.

Startujete z předních řad, jak je těžké držet krok s těmi nejlepšími?
Není to tak složité, na mezičase jsem byl ještě asi třicátý, až pak jsem trochu vykysl. Jedu vpředu, dokud to jde. Vždycky všem říkám, že ty rychlejší před sebe pustím, ať se převalí a předjedou mě. A ty pomalejší, ty nechávám za sebou.

To musíte mít výbornou cyklistickou výkonnost, když udržíte krok s vlčáky, kteří startují z první závodní vlny?
Kolo je součást mého tréninku, něco objezdím, ale nemám rozhodně najeté žádné tisíce kilometrů. Letos jsem asi na sedmi stovkách. Ono to vychází z veslování, které je taky fyzicky jeden z nejnáročnějších sportů. Jediný rozdíl je v tom, že nejsem zvyklý tolik na šlapání, takže se pak už měl ke konci trochu křeče. Jinak to bylo v pohodě, vytrvalost je stejná na veslování i v cyklistice.

V místech, kde závod vjížděl do terénu, se celý peloton tak zpomalí, až závodníci na zadních pozicích musí zastavit a jít chvíli pěšky. Jak to vypadá na čele? Vy jste projeli všechno bez sesednutí, že?
Z kola jsem slezl jen u zříceniny, kde se to přes jeden kámen nedalo projet, jinak to je výhoda přední pozice, že člověk jede s těmi nejrychlejšími, a tam se to nezasekne. I zúžením se v pohodě projede a jede se dál.

Ale člověk si musí tu startovní pozici udržet...
Na začátku musí šlapat, aby se k zúžení dostal mezi prvními.

Boleslavský závod seriálu Kolo pro život provedl bikery kolem zříceniny hradu...

Boleslavský závod seriálu Kolo pro život provedl bikery kolem zříceniny hradu Zvířetice.

Po strmé pešině ke zřícenině hradu Zvířetice šlo pole hobby jezdců většinou pěšky a balvan, o kterém jste mluvil, sundal ze sedla i poslední snaživce. Viděl jste, že by to někdo přejel?
V té skupině, co jsem jel já, všichni slezli; ještě jsem tady neviděl, že by to někdo vyjel. Ale nevím, co profíci úplně vepředu, ti to možná jedou celé.

Stihnete si při závodech užívat trať, sledovat okolí?
Ano, taky. Není to tak, že bych měl klapky na očích a jenom šlapal. Když to jde, tak koukám po krajině i po lidech. Nejlepší to je v kopcích, nebo ve vesnicích, kde jsou fanoušci a povzbuzují nás. To je i pozdravím, zamávám, řeknu „Ahoj!“

Poznávají vás?
Někdy jo, ale většinou to bývá až se zpožděním. Projedu, pak slyším: „Hele, to byl Synek.“

Co vás dnes zaujalo? Viděl jste třeba Bezděz?
Bezděz jsem měl v dáli před sebou, a myslím, že byl vidět i Ještěd.

Ondřej Synek tančí při vyhlášení Sportovce roku 2014.
NA CESTĚ. Ondřej Synek s kamarády (Jiří Rych vlevo) na jednom z motorkářských
Ondřej Synek v roli oddávajícího.

Na zadních pozicích se už tolik nezávodí, jezdci občas mezi sebou prohodí pár slov, povzbudí se, glosují závod... Jak to vypadá vepředu?
Je to víc soustředěné, ale občas, když se trochu zvolní, tak se taky něco prohodí. Dnes jsem říkal klukům, že jsem rád, že na nich visím. Oni na to: „To my taky, ale jedeme!“ I u nás byla uvolněná atmosféra, žádná křeč.

Jak to závodníci berou, když s nimi drží krok člověk z jiného sportu?
Většinou jsou překvapení, že tam jsem s nimi, ale jsou v pohodě a berou to v klidu.

Nezažil, že by někdo toužil právě vás porazit?
Pro někoho to asi bude otázka prestiže, že se nemohou nechat předjet od tak velkého a těžkého soupeře. Ale to k tomu patří. Já sám mám motto, že mě nesmí předjet nikdo vyšší a těžší než jsem já. A stejně si to říkám i na běžkách.

Ondřej Synek

* 13. října 1982

Ondřej Synek

Nejúspěšnější český veslař historie, pětinásobný mistr světa na skifu, držitel tří olympijských medailí (2008 a 2012 stříbro, 2016 bronz), pětinásobný mistr Evropy.

V anketě Sportovec roku už osm let nechyběl mezi deseti nejlepšími, v roce 2010 skončil třetí.

Závodí za Duklu, je vojákem s hodností kapitán, v roce 2017 byl vyhlášen Armádním sportovcem roku.

Je členem zastupitelstva v Brandýse nad Labem a příležitostně se účastní svateb jako oddávající.

Běžecké lyžování je pro vás stejně atraktivní doplňkový sport jako cyklistika?
Běžky mám rád, jel jsem i pár závodů Stopy pro život a s kamarády docela často vyrážím trénovat do Jizerek. Hodně mě baví i sjezdové lyžování, docela rád plavu a chodím si zahrát hokej.

Na cyklistických závodech se objevujete celkem často, kde to máte nejraději?
Mladá Boleslav je pro mě už taková tradiční. Jede se v dobrém termínu, kdy ještě nemáme veslařské závody, a tak jsem tady už potřetí. Několikrát jsem jel Brdy a v létě se chystám ještě na Karlštejn. Už se nám však rozjíždí veslařská sezona, takže budu jezdit trochu jiné závody, ale jakmile to půjde, tak se rád zúčastním.

Podle čeho si vybíráte tratě? Podle terénu, náročnosti, nebo podle prostředí?
Podle termínu! Není to tak, že bych si vybíral závody, jak se mi líbí. Když termínovka dovolí, tak prostě jedu.

Kterého výsledku si nejvíc považujete?
Mám z cyklistiky i pohár! U nás v kraji se jezdí Houštecký cyklomaraton, který sice nepatří pod Kolo pro život, ale taky se tam sejde kolem tisíce lidí. Jednou jsem tam byl druhý v kategorii a osmý celkově. Na ČT Author Cupu v Josefově Dole jsem dojel sedmnáctý, pět minut za vítězem, což si myslím, že bylo taky dobré.

A největší trápení?
To bylo asi teď na Brdech. Ty mě docela psychicky sundaly. Už kilometr po startu mě klučina zezadu sundal, takže jsem byl trochu sedřený. Pak nějací trempíci změnili značení a všichni jsme zabloudili. To bylo hrozné. Patnáct kilometrů před cílem jsem pak píchnul. Opravil jsem to „mlíkem“, ale po třech kilometrech jsem měl kolo zas prázdné a musel jsem měnit duši. Čtyři kilometry před koncem jsem píchnul zase, už jsem neměl další rezervu, a tak jsem to musel dotlačit do cíle pěšky. Nakonec z toho bylo až asi 190. místo, přitom kamarád, se kterým jsem jel do prvního defektu, skončil čtyřicátý.

21.dubna 2018 v 17:03, příspěvek archivován: 14.května 2018 v 12:55

Tak dnes největší cyklopešek!!
Na začátku mě poslal k zemi na Ipon nějakej střelec, pak bloudění a propad asi o 100 míst, namotana přehazovačka, 15km do cíle defekt a 4 km do cíle delekt č.2 takže pěkně pěškobus.
Já nasrač.., kolo nasrač.. jdu drhnout kartačem ruku a nohu
#KPŽ #specialized #erstepremierpetrcechmtbteam

Co jste v Brdech říkal tomu brutálnímu závěru? Člověk měl podle ujetých kilometrů pocit, že už by měl být v cíli...
...a ještě ho čekal ten kopec, že jo? No jo, taková je cyklistika!

Takhle jste se smál i v tom kopci?
V kopci se nesměju, zvlášť když nemám našlapáno, ale člověk s tím musí počítat. K cyklistice to patří.

  • Nejčtenější
Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

Jsem přítulná, nevyzpytatelná a křehká, říká MOgirl Nikol

Nemusíte nutně dělat velké věci, stačí maličkosti. Nestůjte však na místě a nečekejte, že se něco stane samo od sebe....

Dušené maso podle Babylóňanů. Vědci oživili čtyři tisíce let starý recept

Nejsou příliš konkrétní a detailní, ale svědčí o tom, že už babylónskému starověku záleželo na pestrých,...

Inspirovala mě anglická divoká mládež, říká stavitel custom motorek

Vystudoval scénografii a animaci, propadl však světu custom motorek. Upravuje staré stroje, vdechuje jim nový život....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Nadia Comaneciová: sportovkyně století a „holčička, která se nesmála“

Nemohla normálně dospět, bylo jí to upřeno. Vyhrála olympiádu a stala se loutkou totalitního režimu. Rumunské sportovní...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Hraju si na rytíře, říká český kaskadér, který dubloval Orlanda Blooma

Vyrostl na Karate Kidovi, Jackie Chanovi. Začal s kickboxem a nastoupil kaskadérské řemeslo. Díky Netflixu a Amazonu má...

Šílení Norové: skoky do vody na vikinský a dělnický způsob bolí

Zapomeňte na předpisová salta, čisté vruty, ukázkovou akrobacii. Dobrodruzi praktikující norské skoky do vody se...

I varianta života po úrazu může být zajímavá, říká vozíčkář

Býval aktivním sportovcem, teď jezdí na vozíku. Kvůli pádu na lyžích. I proto, že byl zvyklý sportovat, se rychle...

Od drhnutí podlahy k věčné slávě. Legendární Pelé zastavil i válku

Podle vlastních slov se narodil, aby hrál fotbal. Jméno dostal podle vynálezce žárovky, protože v té době se v jedné z...

Najdete na iDNES.cz