Pok-ta-pok je její mayský název. V jazyku starého aztéckého impéria se jí říkalo ōllamaliztli nebo tlachtli, v klasické mayské řeči se nazývala pitz. Vznikla nejméně dva tisíce let před naším letopočtem.

Autor: Profimedia.cz

Posvátná mayská kniha Popol Vuh její vznik spojuje s příběhem dvou bratrů, kteří se rozhodli pomstít svého otce a strýce, které popravili vládci podsvětí. Hrdinní sourozenci je porazili právě ve hře pok-ta-pok. Nakonec se převtělili ve Slunce a Měsíc.

Autor: Profimedia.cz

Hra se v mayské společnosti masivně rozšířila. Archeologové zatím odhalili téměř dvě tisícovky hřišť.

Autor: Profimedia.cz

Měla podobu římského písmene I. To grandiózní ve starém mayském městě Chichín Itzá mělo 164 metrů na délku a 68 na šířku. Na stranách byla šikmá zeď na odrážení míče a ve výšce tři až deset metrů malé kruhy. Jimi se měl míč prohodit.

Autor: Profimedia.cz

Hráči ho nesměli vzít do ruky ani kopat chodidly. Odrážet ho mohli jen lokty, rameny, boky, koleny. A byl to tvrdý úkol. Až čtyřkilový míč byl z tvrdého kaučuku nebo gumy.

Autor: Profimedia.cz

Když se s hrou setkali v sedmnáctém století španělští misionáři, byli šokováni. Byla velmi fyzická, oslavovala sílu a dovednost lidského těla, tedy něco, co křesťanství přehlíželo. Hru Španělé zakazovali, v domorodých komunitách však potají přežila.

Autor: Profimedia.cz

V devadesátých letech dvacátého století se jí dostalo pozornosti mexických marketérů i těch, kdo usilovali o zachování kulturních kořenů. Dnes hru, pod názvy jako ulama, chajchaay, chaaj, hrají týmy v Mexiku, Guatemale, Hondurasu, Panamě a především v Belize.

Autor: Profimedia.cz

Pořád je to drsný sport, hráči si chrání koženou vycpávkou dominantní bok, jímž tvrdý míč odrážejí. Někteří mají rukavice.

Autor: Profimedia.cz

Míč má čtyři kilogramy, je z tvrdé gumy. Když narazí do těla může to skončit i zlámanými žebry.

Autor: Profimedia.cz

Od hráčů vyžaduje jeho trefování nejen atletické dovednosti a sílu, ale též smysl pro načasování.

Autor: Profimedia.cz

V mezinárodních soubojích se utkávají pětičlenná družstva, hřiště má 60 metrů na délku.

Autor: Profimedia.cz

Ve starých, předkolumbovských dobách mohli na hřiště vstoupit jen svobodní synové urozených rodů, kteří se kromě síly a mrštnosti pyšnili i dobrou znalostí světa bohů.

Autor: Profimedia.cz

Jistou výlučnost si sport uchovává i dnes.

Autor: Profimedia.cz

Je jistým protipólem fotbalu, jeho vřavy, halasu, alkoholového popíjení, doprovodných násilností. O moderní hráči pok-ta-pok říkají, že v ní vidí posvátnost, která v běžných sportech není.

Autor: Profimedia.cz

Není to jen sport,“ říká propagátorka hry Felicita Cantunová z Belize. „Naši předci by na nás byli hrdí,“ říká o vlně zájmu o moderní pok-ta-pok.

Autor: Profimedia.cz

Pok-ta-pok je nejstarší kolektivní míčová hra světa