Z deníku motorkářky: trajekt, brečící děti a zábavný Rakušan

aktualizováno 
Slovenská motorkářka Katarína Vrábelová se hlásí s prvními zápisky ze své cesty kolem světa. Popisuje přeplněný trajekt, setkání se solidárním motorkářem Markusem a žhavé tuniské slunce.

Už jde do tuhého. V Tunisku začíná vysněná cesta kolem světa. | foto: archiv Kataríny Vrábelové

Vytoužený přístav Janov, Itálie. Ale nakonec jsem se tam cítila vlastně neutrálně, snažila jsem se na nic nemyslet a byla jsem šťastná, že se všechno událo rychle a vyhnula jsem se dramatickému loučení.

Vyřízení papírů a nalodění trvalo přesně sedm minut, z toho jsem pět minut šla po schodech. Všichni měli dobrou náladu, a tak jsem se ocitla v útrobách obrovského monstra dříve, než bych se nadála. Nikdy jsem neviděla tak obrovské šrouby jako ty, které spojovaly jednotlivé části trajektu. I když možná to bylo jen proto, že jsem dřív netrpěla motoristickou úchylkou a nesledovala velikost matek a šroubků.

Fotogalerie

Mimo přivázané Euphorie (moje jednostopá kráska) a jednoho skútru stálo pyšně pod plachtami i velké GSO. Ostatní místa zabírala nenormální expediční auta.

Cena 170 eur za trajekt byla dost vysoká, obzvlášť pokud jedete nízkorozpočtovkou a musíte se smířit se spaním ve společné místnosti. Dvacet minut jsem v ohromné místnosti poposedávala se všemi věcmi, které jsem musela shodit z motorky a vzít s sebou. Děti brečely, všude byl bezpočet lidí s obrovským množstvím batohů a igelitových tašek, smrad, vydýchaný vzduch.

Cítila jsem se jako Leonardo DiCaprio na Titaniku v poslední třídě mezi kotli a uhlím.

Celá místnost se naplnila takovou "pospolitostí", až mne téměř chytila paranoia, že pokud tu zůstanu o deset minut déle, opustím místnost minimálně s cholerou.

Byl nejvyšší čas na záložní plán. Vzala jsem spacák, notebook, foťák a všechny osobní věci do svého tankvaku a ověšená jako vánoční stromeček jsem se šla toulat lodí. Ceny jídla byly nehorázně vysoké. I tady se však potvrdilo, že motorkáři jsou jedna velká rodina. Zábavný Rakušan Markus se ochotně podělil o svou kajutu.

Za 24 hodin mě už přivítala Afrika. Tunisko je nejlepší zemí na rozjezd. Plně civilizovaná, ale přesto už voní jinak. Člověk tu narazí na čerstvé mandle, zralé jahody, ale i turecké záchody, zvědavé děti a konečně po více jak půl roce taky slunce. Nadýchla jsem se zhluboka hned, jakmile se moje přední pneumatika přilepila k vyhřátému asfaltu.

Celníci byli maximálně ochotní, a tak jsem opouštěla hlavní město už se západem slunce.

A nebyla jsem sama, v zaprášeném zrcátku mého BMW 65O GS na mě svítilo další světlo. První tuniskou noc se ke mně přidal Markus.

Autoři:

Nejčtenější

Zbožňuji jídlo, mohla bych jíst celý den, říká MOgirl Libuška

Na svém životě bych nic neměnila, říká MOgirl Libuška.

Svědomitá, sarkastická, romantická, impulzivní a silná osobnost. Právě tak se vidí MOgirl Libuška. A též se doznává k...

Žena nahoře a 13 minut. Vědci zkoumali cestu k ženskému orgasmu

Orgasmus je vděčným tématem věděckých zkoumání.

Dámám rozdali stopky a instrukce, kdy je zapnout a kdy zastavit. Cílem bylo zjistit, za jak dlouho se u nich po...

Dlouhodobý lidský fyzický výkon má hranice. Vědci je nalezli

Anton Krupicka patří mezi nejlepší světové ultra-běžce. Prolomil by limit,...

Limity jsou jen v hlavě, říká se v extrémních sportech, které testují hranice lidského výkonu. Není to celá pravda. O...

VIDEO: Cvičit mezi dvanáctkami je dřina, říká elitní česká kulturistka

Lenka Ferenčuková se probojovala až na profesionální soutěž Olympia.

Sport jí je řeholí, do posilovny míří po svých policejních službách. Odhodlání a dřina se však vyplácí. V roce 2016...

Váleční hrobaři jako hrdinové bitvy o Normandii, o nichž se nemluvilo

Identifikace obětí byla jedním z úkolů příslušníků Graves Registration Service....

Těla padlých k válce patří. Pro armády však představují problém, vojenský, morální, technický, logistický. Při...

Další z rubriky

K veganství jsem se dostal přes punk, říká MMA bojovník

Overdrive - Pavel Salačák

Bojuje v kleci, ční z ní díky brysknímu knockoutu kolenem po devíti sekundách boje. Vidět je však i díky tomu, že...

Dlouhodobý lidský fyzický výkon má hranice. Vědci je nalezli

Anton Krupicka patří mezi nejlepší světové ultra-běžce. Prolomil by limit,...

Limity jsou jen v hlavě, říká se v extrémních sportech, které testují hranice lidského výkonu. Není to celá pravda. O...

Kdo má vanu, ten má ránu, směje se MMA zápasník Petrášek

Postavu má Miloš Petrášek jako kulturista. V kleci to však není výhoda.

Má téměř kulturistickou postavu, proto bylo pro laiky nepochopitelné, že jej dvakrát porazil Jeremy Kimball, jehož...

Najdete na iDNES.cz