Máte za sebou vážné zranění, jak se hojí?
V tuhle chvíli jsem poprvé podstoupil větší kontrolu. Doktor mi řekl, že jsem si klíční kost zlomil přes starou zlomeninu a utržené rameno, takže mi to komplet drží víceméně na implantované destičce. Předepsal mi tři měsíce hojení s tím, že jsem si už dva měsíce odkroutil. Teď mi nově povolil sport. Zatím to není na sto procent, ale už můžu jezdit z kopce. I když jen opatrně.
Jak to máte s bolestí? Je to teď stejné, nebo lepší než dřív?
Bolest jsem vždycky snášel docela dobře, ale tenhle úraz mi připomněl, jak nepříjemné to může být. S přibývajícím věkem se nemění jen míra bolesti, ale i doba nutná ke zhojení. V minulosti jsem měl spíš štěstí, protože mě žádný úraz nevyřadil z provozu na déle jak dva měsíce. Mezi extrémními sportovci se zlomené klíční kosti považují spíš za odřeniny.
Jaké odřeniny jste v minulosti přežil?
Měl jsem asi dvacet zlomenin od ruce až po nohy. Když jsem si natrhnul slezinu, tak už to docela zavánělo.
Připomenete, co se stalo?
Je to už docela dávno, kdy jsem v Americe startoval na zimních X-Games. Po hodně špatném dopadu z velké výšky jsem upadl do bezvědomí a do nemocnice mě museli transportovat vrtulníkem. Až tam se zjistilo, že mám vnitřní krvácení. Ale dobře to dopadlo.
Ke své poslední zlomenině jste přišel jak?
Stalo se mi to při focení pro mého nového partnera s fotografem Lukynem Wagneterem. Podcenil jsem klasickou bikerskou pověru, která praví, že se nemá říkat, že se dělá poslední skok. Myslel jsem si, že to mám v malíčku, ale odrazil jsem se o půl metru vedle z dropu a vystřelilo mě to přes řídítka, takže jsem dopadl asi ze tří metrů na hlavu na skálu. Když jsem zjistil, že mám kromě vyraženého dechu a otřesu mozku ještě zlomeninu, přišlo velké zklamání. I když už závodím míň jak dřív, chtěl jsem objet pár enduro akcí. Zatím jsem neplánoval konec kariéry, ale v tu chvíli mi bylo jasný, že si za řídítka pár týdnů nesednu. Nebyl to příjemný pocit.
Oslavil jste čtyřicítku. Jak dlouho, myslíte, můžete ještě jezdit?
Každej to má jinak. Vždycky jsem si myslel, že budu nesmrtelnej, ale tahle rána mi otevřela oči. To, co jsem dosud dělal, se dá na špičkové závodní úrovni dělat do čtyřiceti. Jsou výjimky, někdo vydrží déle, ale spíš než závodění se věnuje svým vlastním projektům. V první řadě se chci sportem bavit.
Na co si myslíte?
Nedělám si žádné velké plány, protože když si je dělám, tak to většinou nevyjde. Minulý víkend jsem otevřel novou sezonu ve Špindl Bike Parku, kde se snažíme s mou crew inovovat tratě již několik let. Každý rok pro bikery vymyslíme něco nového.
Co to bude letos?
Letos jsme postavili nové skillcentrum, na kterém si lidi můžou pilovat dovednosti. Z hor jsem ale upaloval do nížiny, protože se u nás v Benátkách nad Jizerou intenzivně připravuji na závod Red Bull Feel The Wheel.
Na Feel the Wheel závodí i Eva Samková
O co půjde?
Je to závod šesti lidí v jedné BMX dráze. Startuje se z docela vysoké rampy a rychlost se pak udržuje pumpováním v kolenou. Lidi to baví a pravidelně se ho účastní i závodníci ze zahraničí. Radost mi dělá, že si ho oblíbila kamarádka a týmová kolegyně Eva Samková, která ho už dvakrát vyhrála. Letos slíbila, že přijede zas.
Biker Michal MarošiOd dětství závodil na BMX, pak přešel na horská kola. Exceloval ve sjezdu a ve fourcrossu i freeridu. K jeho nejlepším sportovním výsledkům patří 4. místo na extrémním závodě Red Bull Rampage a první místo v závodu světového poháru v Mariboru. Michal je i zdatným snowboardistou. Se ženou Monikou má dvě děti, Adama a Aničku. Před shonem velkoměsta dává přednost českému venkovu. Na svůj longboardový závod Red Bull Feel The Wheel zve v sobotu 23. června do Benátek nad Jizerou. |
V čem bude pro vás letošní ročník jiný?
Koncept závodu jsem vymyslel, ale zatím jsem jenom závodil a měl roli ambasadora. Letos ho mám kompletně na starost a chci ho udělat nejlíp na světě. Díky tomu mi přibyla spousta práce a odpovědnosti.
Budete závodit?
To v tuhle chvíli ještě není jasné. Čekám na rozhodnutí doktora, který mi řekne, jestli můžu. Já ani nedokážu jezdit na míň jak sto procent, takže čekám, jestli mi dá doktor zelenou, nebo červenou.
Jakou máte radu pro lidi, kteří si letos chtějí koupit longboard?
Určitě nešetřit. Nekupovat neznačková prkna. To samé platí o komponentech. Je tu obrovská škála výrobků, takže je dobrý ujasnit si, jestli chcete jezdit sjezd, street nebo se jen tak vozit. Nechal bych si poradit v krámě. V Praze mám rád Bugaboo a ONE15.
Jak vypadá ideální trénink na takový závod?
Kromě kola, běhání a plavání je nejdůležitější udělat si čas na prkno. Je dobrý si jít zajezdit do skateparku. Vychytáte si rovnováhu a stanete se univerzálním jezdcem. V minulosti Feel The Wheel dvakrát vyhrál Nicola Nührig z Rakouska, který dává street a downhill. Perfektní průpravou je taky slackline, která je super na vychytání rovnováhy.
Držíte to tak v otáčkách i na party?
Některé věci člověk musí omezit ve prospěch zážitků zítřejších, takže se na večírku před závodem snažím pít jen mrkvovej džus. Ale na afterparty umíme roztočit kabelku nad hlavou.
Co kocovina?
Kocoviny jsem nikdy neměl, takže u mě dobrý.
Máte dvě děti, jak vám rostou?
Áda má jedenáct a Anička osm. Rostou jak z vody.
Jsou oba do sportu?
Adam už pět let závodí na BMX. S Aničkou jezdíme na biku, bereme s sebou proběhnout psa Albu. Má i longboard a jde jí to. Kromě toho miluje koně, na kterých jezdí úplně nejlíp.
Kdo se víc potatil?
Jak už to tak bývá, holka je víc podobná tátovi, a to nejen vzhledem.
Manželka Monika to s vámi dává?
Jednu chvíli to se mnou úplně nezvládala, a tak jsem musel trochu přibrzdit. Některý činnosti jsem hodil přes palubu. Ale moje projekty už nebývají v řádech týdnů nebo měsíců, takže jsem víc doma. Máme rodinný dům, pořídili jsme si psa. Spokojenost veliká.
Jak vidíte svou budoucnost?
Chci svoje zkušenosti předávat dalším generacím. Zájem zatím je a to jak ze strany rodičů, tak dětí. Je dobrý, že si dneska lidi můžou vybírat, kudy se budou jejich životy ubírat. Možností je nekonečně. Chci dělat kvalitně svou práci a držet se řemesla - tedy sportu. Chci, aby mi moje práce přinášela radost a přinášela radost i všem ostatním.
