Bylo to kruté loučení. Los Angeles Lakers, kteří před letošní sezonou NBA snili o třetím titulu v řadě, tvrdě narazili v semifinále Západní konference na hladový tým Dallas Mavericks v čele se zázračným německým střelcem Dirkem Nowitzkým. Prohráli 0:4 na zápasy. "Je to šok, tohle nikdo nečekal," kroutil hlavou hvězdný Kobe Bryant. Éra slavného kouče Phila Jacksona, který už před tímto ročníkem prohlásil, že bez ohledu na výsledek bude letošní sezona NBA jeho poslední, tak skončila porážkou.
"Byla to skvělá jízda, ale všechno jednou končí. Teď je řada na mladších trenérech," potvrdil pětašedesátiletý Jackson, přezdívaný díky svému zájmu o zen buddhismus Zen Master. Jeho resumé je ohromující: dva mistrovské tituly, které získal coby hráč New York Knicks, a bezprecedentních jedenáct triumfů, k nimž dovedl svá mužstva jako kouč.
Šestkrát dovedl na vrchol Chicago Bulls v čele s Michaelem Jordanem a Scottie Pippenem, pětkrát Los Angeles Lakers, vedené nejdříve Shaquillem O'Nealem a poté Kobe Bryantem. Podobnými úspěchy se nemůže pyšnit žádný jiný trenér v historii amerického profesionálního sportu.
Trenér Phil Jackson. Ostrov klidu uprostřed oceánu basketbalových vášní
Ještě víc ohromující jsou ale metody, pomocí nichž Jackson své týmy vedl do cíle. Zatímco dnešní představě moderního kouče odpovídá energický čertík typu José Mourinha, neustále gestikulujícího u postranní čáry, Jackson byl pravým opakem. Když jeho týmy začaly ztrácet zápas a neplnily taktické pokyny, nevzal si oddechový čas, jak je běžnou praxí. Místo toho se zabořil hlouběji do židle a s jakoby nepřítomným výrazem pozoroval dění na palubovce, zatímco jeho mužstvo takřka krvácelo a basketbalisté s nechápavými pohledy hledali radu u svého lodivoda.
"Myslím, že je lepší, když hráči odhalí svoje chyby sami a reagují na ně po svém. Posílí je to," vysvětloval Zen Master svou filozofii. Dokázal takhle klidně ztratit zápas, ale věděl, že hráči v tom příštím zareagují na kritickou situaci lépe. Vyzařovala z něj klid a rozvaha. "Kdo jiný by měl být při zápase klidný, když ne kouč?" říkával.
Květinové dítě
Vytáhlý Jackson v 60. letech mohutně nasával ideály hippies a v jeho přístupu ke sportu se to projevovalo výjimečnými způsoby. Kdysi prý vyzkoušel LSD, jen aby lépe pochopil odlehlá zákoutí basketbalu. Ve své knize Sacred Hoops zase vysvětloval, proč jsou indiánské rituály důležité pro bojovou morálku týmu. Potetované milionáře v NBA nutil cvičit jógu, hovořil s nimi o zen buddhismu, do skříněk v šatnách jim věšel siouxské talismany a kupoval jim klasické romány, aby s nimi měl o čem mluvit. Před šňůrou zápasů na palubovkách soupeřů Jackson pravidelně navštěvoval knihkupectví, aby hráče zásoboval čtivem.
Šedesátá léta byla divoká. Hippie mánie s sebou vzala i basketbalistu Phila Jacksona.
Samozřejmě, že někteří z nich obraceli oči v sloup, když jim kouč poručil číst nezáživný román. "Kobe? Ten knihy ode mě nikdy nečte. Tak jsem mu teď koupil jednu o Montaně, kde jsem vyrůstal. Má pro mě speciální význam," komentoval kdysi Jackson se smíchem "nadšení", které projevil hvězdný Kobe Bryant, když od Zen Mastera dostal román Montana 1948 od Larryho Watsona, pojednávající o těžkém životním údělu chudé rodiny v odlehlé části státu Montana. Pro hráče s jedním z nejvyšších příjmů v NBA to muselo být jistě pozoruhodné čtení…
Kdyby neměl úspěchy, řada hráčů by asi Jacskona považovala za extravagantního staříka. Jaký jiný trenér by měl odvahu pustit hráčům místo sestřihu prohraného zápasu film Čaroděj ze země Oz?
Jenže Jackson úspěchy měl – a pořádné. V Chicagu dokázal vybudovat neporazitelný tým kolem Jordana, Pippena a řady "bezejmenných" hráčů, kteří ale přesně znali své role. V Los Angeles pro změnu dokázal skloubit obří ega bohatě placených hvězd, které dbaly jen na své individuální statistiky.
"Phil je geniální manažer. Dokáže najít lidem jejich místo," říká o něm Scottie Pippen. Jistě, leckdo by mohl namítnout, že šest titulů v Chicagu získal právě díky Jordanovi a Pippenovi a dalších pět v Lakers díky O'Nealovi a Bryantovi. Stačí se ale podívat, kolik mistrovských prstenů získali ti samí hráči, když je nevedl Jackson... Jen Shaquille O'Neal se bez Jacksona radoval jednou v Miami.
Trenér Phil Jackson udílí rady svým svěřencům z Los Angeles Lakers.
"Stejně jako život je i basketbal nepředvídatelný a plný zmatku. Udělá s vámi, co bude chtít, a nezáleží na tom, jak moc se ho budete snažit kontrolovat," poodhalil kdysi tajemství svého přístupu k basketbalu. "Zen je přistupovat ke každé situaci s jasnou hlavou a otevřeným srdcem. Když se vám to povede, postarají se o sebe zápas – a život samy." Zní to tak jednoduše, že?
I stoicky klidný Zen Master se ale dokázal pořádně rozčílit. Hlavně před několika lety právě na Bryanta. "Naštval jsem se a šel za Mitchem (generální manažer Lakers Mitch Kupchak - pozn. red.). Řekl jsem mu, aby Kobeho okamžitě vytrejdoval. Jestli tu za rok bude, nebudu tu koučovat. Neposlouchá nikoho. Mám toho kluka dost," popisoval svůj bouřlivý vztah s Kobem Bryantem v knize Poslední sezona. Oba si k sobě ale nakonec našli cestu. "Pod Philem jsem vyrůstal jako hráč i jako člověk," říkal dojatý Bryant po poslední prohře s Mavericks.
"Přestože mají ohromný talent, jsou to v podstatě mladíci, kteří vyhledávají konfrontaci s autoritou," popisuje hráče NBA Jackson. "A v týmu není větší autorita, než je kouč. Samozřejmě není třeba dodávat, že v současném světě je až příliš hráčů, kterým je úplně jedno, jestli trenéra potěší, nebo ne."
Zen Master si je přesto dovedl získat na svou stranu. Bylo to díky knihám? Talismanům? Józe? Kdo ví… Ale fungovalo to sakra dobře.
