Vrátný si chvatně nasazoval čepici a pokoušel se nasadit i úřední výraz. Na spánkem pomuchlanou tvář to ale nebylo tak jednoduché. „Vaše žena šla domů přesně ve dvacet jedna deset, podívejte se, má už odpíchnuto,“ oznamoval komisně Josefovi a mával mu přitom před nosem bílou kartičkou, na niž se označovaly příchody a odchody zaměstnance.
S bezvládnou ženou v náručí pak ztěžka sestupoval po železných schodech tam, kde končila výtahová šachta. Vzrušil se. Jen co ji hodil na zem, pokoušel se ji svlékat. Vtom začala žena chrčet.
