Předchozí studie, které zkoumaly vliv fyzické aktivity na mozek a jeho kognitivní funkce, se nesly obvykle ve znamení detailu. Zaměřovaly se na přínos konkrétního typu cvičení, porovnávaly například dopady aktivity vysoké intenzity s účinky mírnějšího pohybu. Staraly se o služby, které to či ono cvičení prokazuje starým lidem, dětem, lidem s neurologickými nemocemi anebo kognitivními poruchami.
Australská práce, která vyšla v magazínu British Journal of Sports Medicine, ony dosavadní výzkumy oceňuje. Její autorský tým však přesto zdůrazňuje, že potřebujeme i generální ohodnocení toho, jaký dopad má cvičení obecně na kognitivní funkce, paměť a exekutivní funkce, tedy přemýšlení ve vztahu k jednání, udržování soustředění.
Studie poznamenává, že se dostala pouze k jedné jediné takové práci, která hodnotila obecný přínos cvičení. Před dvěma lety vyšla v magazínu Nature, její závěr tehdy zněl, že účinky cvičení na kognitivní kondici nejsou průkazné. Jenže nebyla bez chyby, zahrnovala pouze zdravé lidi, v tom viděli vědci z Univerzity Jižní Austrálie výrazné omezení.
Proto se rozhodli hluché místo vědy zaplnit a přínos cvičení pro zdravý mozek zhodnotit co nejpečlivěji a nejobecněji.