Příjemná. Jenže nejen to, horká vana rovněž prospěje zdraví.
Výzkum shrnutý v magazínu American Journal of Physiology se na horkou koupel podíval s vědeckou pečlivostí. Zajímalo ho, zda má dopad nejen na tělesnou teplotu, ale též na krevní tlak, srdeční tep, srdeční minutový objem, tedy na množství krve, kterou srdce napumpuje za minutu, na imunitní buňky a krevní biomarkery zánětu.
Na horkou vanu se však studie neomezila. Měřila též termoregulační, kardiovaskulární a imunitní dopady klasické sauny a infrasauny. „Žádná studie okamžité účinky oněch tří terapií zatím neporovnávala,“ shrnuje zpráva Oregonské univerzity, která výzkum vedla. Všechny předchozí výzkumy zkoumaly dopady jednotlivých procedur pouze izolovaně.
K ruce si kolektiv vedený Jessicou Atencio vzal deset mužů a žen mezi dvaceti a osmadvaceti lety. Všichni pravidelně cvičili, neměli zdravotní potíže, byli nekuřáky. Výzkum chtěl fyziologické efekty zkoumaných intervencí měřit na mladé, zdravé populaci.
Autorský tým účastníkům a účastnicím předepsal horkou lázeň o 40,5 stupních Celsia po tři čtvrtě hodiny. Tradiční sauna se skládala z tří desetiminutových pobytů v 80 stupních Celsia proložených pětiminutovými přestávkami ve zhruba dvaadvaceti stupních. Infrasauna nabídla pětačtyřicetiminutovou proceduru startující na 46 stupních Celsia a končící na 65 stupních.
Měření poté zkoumala, jak se jednotlivé terapie horkem podepisovaly na lidském těle.
