Článek úplně o ... ničem Emoce a napětí do sportu patří a fanoušci mají podobně vypjaté zápasy naopak rádi Pokud ne, nejsou to ti praví fandové

Já to mám od mala. Fakt je, že věkem se to zhoršuje... tak nevím, jak dlouho vydržím. A třeba tenis... z pohledu fanouška, to je teprv masakr. Tam vám oblíbenec může prohrát teoreticky ze stavu 6:0, 5:0 a 40:0

Je to jednoduchý, člověk trochu toho stresu potřebuje, jak ukazuji výzkumy. Takže kdo má přes týden v práci relativně klid, tak si jde užít stres o víkend, kdo má přes týden hukot, ocení o víkend klid lesa.

Minimálně u mě to takhle funguje, moje profese zestresovatěla a sportovni zápasy jsem během posledních pěti let nějak vypustil z hlavy. A víkend v lese na chatě a večer čučím na hvězdy u ohníčku a telku celý víkend nevidím

Na ten první odstavec je odpovědí to, že většina lidí podvědomě dělá pravý opak. K fandění si vybere pokud možno co nejsilnější mužstvo, aby mohli jeho úspěchy považovat za svoje. Stačí se jen podívat, kolik nových fanoušků Slavie se vyrojilo za posledních 5 let.

Poslední část článku s titulkem "Jsou to mýty!" je naprosto výstižná

Samozřejmě, že je výstižná, nicméně ve svém okolí neznám nikoho, kdo by těm "mýtům" věřil. Nejen že neznám, ale ani si neumím představit člověka, který by se radoval např z krásného gólu, který padne do branky jeho milovaného mančaftu