Využila metody systematického přehledu, anglicky „umbrella review“, díky tomu obsáhla prakticky všechny relevantní studie, které vznikly před rokem 2022. Zahrnovaly též přes tisícovku pokusů s téměř 130 tisícovkami účastníků a účastnic.
Autorský tým zajímalo, jak při léčbě psychických potíží obstojí fyzická aktivita ve srovnání s konvenčními metodami, jako jsou sezení a medikace.
Na úzkosti jóga, na deprese zvedat železo
Závěry, které vydal magazín British Journal of Sports Medicine, jsou přesvědčivé. Příznaky psychických potíží fyzické cvičení rušilo lépe než konvenční, zavedené postupy. Vědci změřili dokonce o kolik, fyzický trénink byl jedenapůlkrát účinnější.
„Zjistili jsme, že přínosné byly všechny typy tělesné aktivity a cvičení,“ říká přitom na webu své domovské University of South Australia Ben Singh, který práci vedl. Přesto však platí, že píle přináší víc ovoce.
„Shledali jsme, že čím vyšší intenzita cvičení, tím prospěšnější. Například chůze svižnějším tempem je účinnější než procházka obvyklou rychlostí. Nejpřínosnější bylo cvičení po šest až dvanáct týdnů, kratší cykly nebyly tak účinné. Dlouhodobější cvičení je důležité pro to, abychom si zlepšení duševního zdraví rovněž udrželi,“ píše Singh s kolegyněmi Carol Maherovou a Jacintou Brinsley na webu The Conversation.
Lepší erekce, žádné deprese: studie oslavují efekty fyzické aktivity |
Cvičení se přitom chlubí i benefity, které medikace nebo terapeutické rozhovory nemají. Je levnější, má méně vedlejších účinků, kromě duševního zdraví přináší i fyzické, vede ke zdravější hmotnosti, lepšímu kardiovaskulárnímu zdraví, zdravějším kostem, má i kognitivní přínosy, shrnují autoři na serveru Neuroscience News.
Různá tělesná aktivita však působí na odlišné typy psychických problémů jinak. Například jóga a další cvičení, která více zapojují mysl, jsou nejúčinnější při snižování úzkosti, silový trénink je nejefektivnější na depresi.
Obecně jsou podle studie účinnější kratší a středně dlouhé tréninkové sekvence. Proč? Protože časově delší cvičení mohou lidé vnímat jako příliš náročné, a to se v jejich psychice odrazí.
Autoři zjistili, že nejvíc prostoru pro pozitivní dopady cvičení na psychiku měli ti, kdo trpěli depresemi nebo úzkostí nejvíc – a dopřávali si tělesné aktivity nejméně. V této skupině byl efekt tréninků znát nejviditelněji. Měli jednoduše nejvíc šancí si polepšit, protože předtím aktivity hodně zanedbávali.
Autorský tým též naznačuje, proč dokáže fyzické cvičení vylepšit i duševní stránku. „Okamžitě po cvičení se v mozku vyplavují endorfiny a dopaminy. V krátkodobém hledisku to pomáhá zlepšovat náladu a brání to stresu. Dlouhodobě produkuje cvičení neurotransmitery, které podporují změny v mozku, které pomáhají k lepší náladě a kognitivním schopnostem, snižují záněty, podporují imunitu, a to vše ovlivňuje fungování mozku a duševní zdraví,“ líčí autoři.
Kromě toho cvičení zlepšuje spánek, a ten hraje při depresi a úzkosti klíčovou roli. Cvičení též podporuje sebeúctu, pocit, že jsme něčeho dosáhli.
Server Science Alert přitom připomíná, že studie samozřejmě nemá popírat význam medikace nebo terapeutických pohovorů. Tvrdí, že cvičení je rovněž významnou součástí terapie a zaslouží si pozornost lékařů.
Další doklad: cvičení pomáhá i dětem
Poslední týdny přitom přinesly ještě jedno obdobné potvrzení psychického vlivu tělesné aktivity. Metaanalýza vydaná magazínem JAMA Pediatrics doložila, že pravidelné cvičení dokáže zmírňovat symptomy deprese u dětí. Nemělo by však trvat déle než dvanáct týdnů, právě kratší cyklus souvisel s největším umenšením depresivních symptomů, tak zní překvapivé zjištění studie. Překvapivé a neobjasněné, k rozklíčování mechanismu je tedy třeba dalších studií, shrnuje The Wall Street Journal.
Psychiatr Eugene Beresin pak pro list zdůraznil, že studie rozhodně neznamená, že by se mělo opouštět od psychoterapie, medikací, meditací nebo lepší spánkové hygieny. „Byl bych nerad, kdyby lidé o této studii četli a řekli si, že cvičení je samo o sobě alternativní formou léčby,“ shrnul Beresin svůj pohled.
