První z nich zahrnula úctyhodný vzorek, čítal na 135 tisíc lidí. Vyšla v prestižním magazínu The Lancet. A nebylo by správné ji odbýt s tím, že pouze dokládá to, na co začaly upozorňovat již předchozí práce, že i menší změny míry naší tělesné aktivity mají podstatné přínosy.
„Může se jevit jako pouhá další studie, která opakuje, že ‚víc fyzické aktivity je pro vaše zdraví dobrý krok‘. Jenže autorský tým dodává několik důležitých nových detailů,“ zdůrazňuje pro list The Guardian Aiden Doherty, expert na veřejné zdraví z Oxfordské univerzity. Podle jeho mínění je studie „velkým skokem“ dopředu.
Práce totiž dokázala stanovit, o kolik malé navýšení fyzické aktivity zredukuje riziko předčasného úmrtí. Určila to docela přesně. Jen pět minut svižné chůze denně navíc sníží riziko předčasného úmrtí o deset procent. Práce kvantifikovala i to, jak moc může naopak prospět, když zkrátíme proseděný čas. Povede-li se sedění zkrátit o třicet minut denně, sníží se riziko předčasného úmrtí o sedm procent.
Jako zázrak. Pohyb podle VILPA stojí pár minut denně, nakopne zdraví![]() |
Druhá studie velké přínosy malých úprav životního stylu dál upřesňuje. Sledovala, jak se do délky zdravého života zapíší změny jídelníčku, délky spánku a fyzické aktivity.
Určila, jak malé změny souvisejí s prodloužením života o celých deset let.




















