Ruply pode mnou tři postele, říká mistr světa v silovém trojboji

  • 30
Při výšce 188 centimetrů váží 155 až 157 kilogramů. Postel proto musí mít z masivu, protože už tři rozlámal, a myšlenek o elektrické koloběžce se musel vzdát. „Ale se svou vahou jsem zvyklý pracovat, kolem 150 kil mám pět šest let,“ říká David Lupač, mistr světa v silovém trojboji.

Jakými výkony jste v roce 2017 titul mistra světa získal?
Na dřep jsem dal 430 kilogramů, na bench press 340, na mrtvý tah 362,5. Nyní se věnuju silovému trojboji bez dresu, jehož tvrdý materiál dělá borci podporu. Bez dresu dám na dřep 350 kilogramů, 243 na bench press a 362 na mrtvý tah.

Proč jste na zvedání železa bez dresu přešel?
Když jsem vyhrál svět, došel jsem do cíle. Dresy jsem si mohl odškrtnout. Hledal jsem tedy novou výzvu a rozhodl se vrátit se ke kořenům silového trojboje, kdy podpůrné dresy ještě nebyly. Dnes je tato verze dokonce populárnější než dresy. Začíná s tím spousta mladých lidí a rád bych jim byl vzorem. Chci se stát mistrem Evropy, loni mi to o kousek uteklo.

Kolik měříte a vážíte?
Měřím 188 centimetrů a vážím 155 až 157 kilogramů. Držím se na tom stabilně.

Celý rozhovor v pořadu Drive na Óčku

David Lupač se narodil v roce 1991, mezi jeho největší sportovní úspěchy patří titul mistra světa z roku 2017, v roce 2014 se stal juniorským mistrem světa, v témže roce juniorským mistrem světa v RAW silovém trojboji a též juniorským mistrem světa v bench pressu.

V pořadu Drive na stanici Óčko si s ním povídal Jakub Buba Ouvín. Na celý rozhovor se podívejte tady.

Jak se žije s takovou váhou? Musí být opravdu znát.
Já jsem zvyklý s tím pracovat, 150 kilo mám pět šest let, zvykl jsem si. Dá se s tím žít. Ale váhové limity mě samozřejmě omezují. Chtěl bych elektrickou koloběžku, ale zkrátka to nejde… Zkoušel jsem to, půjčil jsem si ji, celé to skřípe, pak se to rozpadne… Rozsednete židli, prolomí se postel. Musím mít postel z masivu, protože jsem už tři rozlámal.

Ne do každé postele se navíc vejdete, po závodech v Japonsku jste prý musel spát v hotelu na zemi.
Bylo to mistrovství světa v bench pressu, bez dresu, dal jsem tam 237, byl jsem pátý. Překvapili nás tam s postelí, objednali jsme si hotel, že tam zůstaneme a budeme trénovat, a oni nám dali dvoulůžák, postel byla široká 140 centimetrů. Jak jsem se tam měl vejít s kámošem, který má 120 kilo? Ptali jsme se, zda máme ležet na sobě nebo jak… No, nakonec jsem spal týden na zemi.

A co auto? Sporťák pro vás asi úplně nebude…
Mám SUV, abych se do toho pohodlně vešel.

Kolik toho musíte sníst, abyste se na své váze udržel? Nebo jinak, na jakou váhu byste spadl, kdybyste přestal cvičit a tolik jíst?
Kdybych skončil se cvičením a méně jedl, určitě bych spadl někam kolem 110 až 115 kilogramů. Pokud jde o jídlo, do ničeho se nenutím, snažím se, abych neměl hlad. K udržení váhy mám asi předpoklady.

Když přijdete do restaurace, kolik sníte hamburgerů, kolik porcí?
Já chodím jíst s kluky ze svého týmu, ti taky jedí víc, takže mi to přijde normální… Sníte prostě dvakrát víc, než je běžné, a je to dobré, stačí to.

Kolik jídel denně?
Ne moc, já sním raději větší porci a méně často, než abych byl otrokem jídla a jedl každé dvě hodiny. Na to nemám čas. Dělal jsem to tak dřív, ale je to opravdu otročina. Takže najíst se třikrát čtyřikrát denně, ale víc, je OK.


Témata: Japonsko