náhledy
Ten pocit nezažije jen tak někdo. Ideálně ještě za tmy vylézt na komín, vysílač, budovu, počkat na východ slunce a s prvními paprsky se nadechnout a skočit. Je to vlastně elitní klub. V Česku takových lidí bude maximálně patnáct, opravdu aktivních asi pět. Když tedy přišla nabídka podívat se na basejumpovou misi, nešlo říct ne.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Za basejumpový seskok se považuje takový, který se uskuteční z pevného bodu, nikoli z letícího prostředku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Označení base jump vzniklo z anglické zkratky prvních písmen Buildings, Antenas, Spans, Earth (budovy, antény, mosty, země). Tedy nejčastějších míst, ze kterých se skáče. V Česku jde především o komíny, vysílače a výškové budovy. Vrchol této disciplíny – seskok ze skalního útesu ve wingsuitu, který umožňuje plachtění – se u nás kvůli nevhodnému terénu provádět nedá. I když minimálně jeden seskok v terénu se u nás úspěšně uskutečnil. V roce 2010 se do nitra Macochy vrhli propagátor base jumpu u nás Martin Trdla a jeho žák Robin Kaleta. Akce se mezi českými skokany stala (zatím) nedostižnou legendou.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Většina skoků se odehrává potají. Až na výjimky totiž chybí svolení majitelů objektů. Takže k náročnému výstupu a seskoku je nutné připočíst i pokud možno hladké opuštění přistávací plochy tak, aby se o tom ideálně dozvěděl jen úzký okruh lidí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jedním z míst, kde se dá legálně skočit, je bývalý vysílač. Případně se dá domluvit s majitelem výškové budovy, ale to je proces na hodně dlouhou dobu. Pro úplnost: v případě tohoto vysílače je to ze země až nahoru nějakých 156 metrů. Výstup „v plné polní“ zabere minimálně třicet minut.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V Česku se base jump objevil nejspíš s novým miléniem. Některé pokusy, které by se tak daly označit, tu snad probíhaly i při testování padáků ještě o dekádu dřív. Nadšenci z řad vojáků se také pokoušeli ve volném čase skákat na záložních padácích. Za člověka, který u nás base jump rozjel a udělil mu rozhodující impulz, je v komunitě považován výše zmíněný Martin Trdla. Vášeň pro skákání se mu stala osudnou, v roce 2014 zahynul při pokusu o přelet Sněžky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Base jumpeři se v Česku rekrutují z řad parašutistů. A i když se při seskoku používá padák, jde o úplně jinou disciplínu s odlišnými nároky. Jak na vybavení, tak na techniku seskoku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Odlišný je už způsob balení padáku. Bez toho, aniž bychom zabíhali do detailů, řekneme, že se skládá jako záložák, pro otevření se obvykle používá výtažný padáček. Ten podle typu seskoku může mít různou velikost. Skokan ho drží v ruce, nebo ho má schovaný v elastické kapse na postroji. Při extrémně nízkém seskoku se skáče „na trhačku“. To znamená, že se skokan nezdržuje odhozem, ale padáček je vytržen pomocí ukotveného lanka. Zkrátka alchymie, která vyžaduje mnoho zkušeností a hlavně pevné nervy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Co je na base jumpu nejdůležitější? Určitě odskok. V tom, jak musí skokan kontrolovat své tělo, má blízko ke gymnastice. Base jumper se nesmí ve vzduchu překlopit, na následnou korekci mu nezbývá čas. Pozor si musí dávat na všechny výčnělky na stavbách a podobně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pokud se skáče do dvou set metrů, jsou skokanovi odměnou maximálně tři sekundy volného pádu, pak musí následovat otevření padáku. Déle nelze čekat, jednak kvůli výšce, ale i kvůli rychlosti, kterou nabere. Do této výšky se totiž u base jumpu nepoužívají „slidery“ (v podstatě plátno, které brzdí rychlost otevření padáku). Pokud se skáčou vyšší objekty, které nabízejí delší volný pád, používá se slider, aby trhnutí při otevírání padáku zbrzdil.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Co se všechno dá skočit? Podle jednoho z aktivních skokanů – budeme mu říkat Karel – v podstatě cokoli. Jeho minimální výška, pod kterou nejde, je čtyřicet metrů. Jsou zaznamenány i seskoky pod třicet, ale to už je opravdu extrém, kde není prostor ani rezerva pro jakékoli pochybení.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Proudění vzduchu. Kapitola sama pro sebe. Nahoře obvykle fouká jinak než dole. Pokud se skáče v zastavěné oblasti, musí skokan počítat s nevyzpytatelným prouděním a turbulencemi, navíc se vítr může každou chvíli měnit. Proto je basejumpový padák pomalejší než normální padák.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Euforie po seskoku. V tomto případě je možné si ji legálně užít. Při „ilegálu“ by následoval ústup.
Autor: Petr Topič, MAFRA