Vítězné ANO získalo v eurovolbách čtyři mandáty stejně jako ČSSD a TOP 09. KSČM a KDU-ČSL mají po třech mandátech, ODS dva a Svobodní jeden.
Kandidovat do Evropského parlamentu mohl každý občan České republiky, jenž je způsobilý k právním úkonům a dosáhl 21 let. Může být i občanem jiného členského státu Unie, pokud byl zde přihlášen k pobytu alespoň 45 dní před volbami a je volitelný i podle předpisů země svého občanství. Volit mohl občan České republiky, jenž alespoň ve druhý den voleb dosáhl 18. roku věku.
Volby se konají podle zásad poměrného volebního systému, který je založený na přepočítávání hlasů podle D´Hondtovy metody a zvýhodňuje silnější politické strany a uskupení.
Kandidovat do parlamentu mohly pouze politické strany, hnutí a jejich koalice, "uzavírací klauzule" je stanovena na 5% stejně jako pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Pro účely těchto voleb tvořila republika jeden volební obvod. Volič měl možnost udělit až dva preferenční hlasy, musel je však rozdělit mezi dva kandidáty.
Na volby vyčlenila Česká republika v rozpočtu 653 milionů Kč. Tyto prostředky byly použity k zajištění tisku hlasovacích lístků, na výplatu členů volebních komisí, úhradu nájmu prostor pro konání voleb a výplatu odměny za aktivní účast ve volbách politickým stranám a koalicím. Subjekt, který získal ve volbách více než 1%, dostal za každý obdržený hlas 30 Kč.
Celoevropské volby oficiálně proběhnly mezi 22. a 25. květnem 2014, ve 28 členských státech se rozdělovalo 751 poslaneckých mandátů.
V dosluhujícím europarlamentu bylo 766 poslanců, ale Lisabonská smlouva nařídila tento počet o 15 snížit. Jeden mandát ztratila i ČR, místo dosavadních 22 jich bude mít pouze 21.
V předchozím volebním období byly v evropském parlamentu zastoupeny ODS (9 mandátů), ČSSD (7 mandátů), KSČM (4 mandáty) a KDU-ČSL (2 mandáty).
