Mezinárodní organizaci nazvanou Rada míru navrhl americký prezident Donald Trump už v roce 2025. Formálně ji pak ustavil 22. ledna 2026 podpisem listiny během ceremonie ve švýcarském Davosu. Svůj podpis zde připojil například maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Za vznikem stojí zejména Trumpovy dlouhodobé stížnosti na fungování OSN, vznikla také v návaznosti na již více než dva roky trvající konflikt v Gaze. Jeho vyřešení má být prvním cílem rady, poté chce mír prosazovat i jinde.
Několik evropských států založení rady kritizuje a upozorňuje na zbytečné oslabování pozice Organizace spojených národů, která sdružuje 193 států.
- Rada míru vznikla 22. ledna 2026 s cílem „podporovat stabilitu a zajistit trvalý mír v oblastech postižených nebo ohrožených konfliktem“
- Vznik rady s odkazem na řešení války v pásmu Gazy v listopadu 2025 posvětila sama OSN
- Přestože jde o alianci suverénních států, v čele rady stojí Donald Trump, který se jmenoval jejím doživotním předsedou – ten řídí její činnost a má rozhodovací pravomoc
- Členství pro pozvanou zemi je podmíněné zaplacením příspěvku ve výši jedné miliardy dolarů – tedy téměř 21 miliard korun. Jinak o členství po maximálně třech letech přijde.
- Pozvání 22. ledna 2026 přijala řada států, například Bělorusko, Turecko, Izrael, Egypt nebo Spojené arabské emiráty. Většina z nich však poplatek zaplatit odmítla.
- Francie nabídku na vstup do rady odmítla, prezident Emmanuel Macron varoval před oslabováním OSN.
- O členství kromě Francie nemá zájem Velká Británie, Švédsko, Itálie, Norsko a Slovinsko.
- Část pozvaných států svůj postoj v průběhu ledna ještě nevyjádřila. Mnoho zemí navíc žádné pozvání neobdrželo – například většina Afriky, ale také státy v Pobaltí nebo země Střední Ameriky. Rada také stáhla pozvání pro Kanadu.
