Masopust 2026

Masopustem se většinou rozumí třídenní hýření, které předchází čtyřiceti dnům půstu před Velikonocemi. V širším pojetí je to několikatýdenní období od svátku Tří králů do Popeleční středy, ke kterému patří dobré jídlo, pití a karnevalové veselí. V roce 2026 připadá vrchol masopustu na víkend 14. a 15. února. Popeleční středa bude 18. února a 40denní postní období skončí na Bílou sobotu 4. dubna 2026.

O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které v tomto období tradičně patřily do jídelníčku. Svátek, známý také jako ostatky, končiny, fašank, voračky nebo šibřinky, vždy vrcholil obřadními obchůzkami a rejem maškar.

Termín masopustu je závislý na datu Velikonoc. Vyvrcholením masopustu je Tučný čtvrtek, po něm v dalším týdnu přichází Popeleční středa a s ní půst. Datum Popeleční středy se určí tak, že od pondělí toho týdne, v němž začínají Velikonoce, odečteme čtyřicet dní. Ale neděle se nepočítají. Posledním dnem, kdy lidé mohli hodovat, bylo úterý Popeleční středě předcházející – a pak už „maso pusť“!

Například, když v roce 2026 připadá Velikonoční neděle na 5. dubna, velikonoční týden začíná pondělím 30. března 2026. Po odečtení čtyřiceti dnů vychází Popeleční středa na 18. února 2026.

Kdy budou Velikonoce 2026, kdy jsou zavřené obchody a kdy mají děti prázdniny

Průvod, maškary a dary

Základem masopustní tradice jsou odedávna obchůzky maškar, průvody namaskovaných chasníků provázených muzikanty. Průvod zastavoval u jednotlivých stavení a jeho účastníci si vyžadovali vstup do chalup a obdarování, případně tanec s přítomnými děvčaty.

Mezi dary, které hospodyně maškarám předávaly, patřily zvláště maso a vejce, koblihy, ale taky obilí nebo mouka. Mnohdy si maškary braly, co je napadlo, třeba vejce z kurníků nebo uzené visící v komínech domů. Obecní úřady tedy musely čas od času zasáhnout proti obchůzkám z pozice moci a chození maškar bývalo i zakazováno a různě postihováno.

K nejstarším převlekům patří masky zvířat a vůbec nejfrekventovanější je patrně maska medvěda. Nejoblíbenější masopustní figuru vodil na řetězu nebo na provaze medvědář. V průvodu zpravidla nechyběla ani maska koně.

Medvěd vlečený na provaze medvědářem je typickou maskou.

Masopustní rej ve skanzenu v Zubrnicích je vyhlášený.

Z lidských postav byly vždy nejvděčnější zesměšňující masky žen nebo babek s nůší. V průvodu dodnes většinou pochodují také kominík, dráteník, hasič, flašinetář, řezník a voják, někdy „laufr“ – tak se nazývali ozbrojenci z dob před třicetiletou válkou, střežící hranice před Turky.

Nescházejí různé varianty šašků, klaunů a strakapounů s dřevěnou plácačkou, vydávající směšný zvuk. A jestlipak znáte pohřebenáře? To bývá při obchůzkách chlapík ve slaměném kuželovitém klobouku, kterému hospodyně darované jídlo napichují na „hřeben“, chcete-li na rožeň.

Tradice na seznamu UNESCO

O síle masopustních tradic u nás a o jejich neobyčejné folklorní hodnotě svědčí to, že byly už v roce 2010 zapsány na prestižní seznam mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva, sestavovaný organizací UNESCO. Konkrétně se té pocty dostalo masopustním obchůzkám a maskám z konce devatenáctého století na Hlinecku ve východních Čechách.

Čas setkávání a spousty jídla a pití

Slovo „mjasopust“ je doloženo již ve velkomoravských pramenech z devátého století. Jiné kroniky uvádějí, že si na masopustní slávu potrpěl už druhý český král z rodu Přemyslovců Vladislav II., který prý pořádal ve svých palácích třídenní hodokvas, při němž zval měšťany k bohatě prostřeným stolům.

Masopustní obyčeje jsou soustavně zaznamenávány od devatenáctého století, a to v mnoha regionálních modifikacích.

Ve městech i na vesnicích neznamenal masopust jen období tanečních rejů a obchůzek maškar, byl rovněž dobrým důvodem pro oblíbená společenská setkávání rodin a přátel, při kterých často nescházely zabijačky. K masopustu ale patří i koblížky, koláče, škvarková pomazánka nebo vepřové koleno.

A byl to i čas konání veselých divadelních představení a bujarých srazů členů různých cechů a spolků. Masopustní dny bývaly i vhodnou dobou pro námluvy a pořádání svateb.