Občanský zákoník nově upravuje podmínky, za kterých lze přiznat výživné rozvedenému manželovi. Již totiž nebude možné požadovat desítky let po rozvodu výživné jen proto, že si jeden z manželů není schopen najít práci.
Nově bude moci bývalý manžel požadovat výživné jen pokud není schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství a lze-li to po něm spravedlivě požadovat (pokud například pečuje po rozvodu o společné dítě nebo z důvodu zdravotního stavu v době rozvodu).
Soud musí zvážit,
- jak dlouho manželství trvalo,
- jak dlouho je rozvedeno,
- zda se manžel snažil hledat si zaměstnání,
- zda se manžel v době trvání podílel na péči o rodinnou domácnost,
- zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu a tak podobně.
Příklad: Pro vzájemný nesoulad se manželé rozvedli už před dvaceti lety. Děti mají dávno dospělé, zcela zdravé. Zatímco manželce se před pár lety začalo velmi dařit v podnikání, manžel kvůli současné ekonomické situaci přišel o práci, navíc těsně před důchodem. Když přestal pobírat podporu v nazaměstnanosti, poradil mu kamarád, aby se obrátil na bývalou manželku s žádostí o výživné. Manželka jeho požadavek samozřejmě odmítla. Jenže za současných pravidel by jí reálně hrozilo, že by jí soud vyživovací povinnost uložil.
"Do budoucna však rozvedený manžel může s výživným od svého bývalého počítat pouze v případě, pokud se není schopný živit z takových důvodů, které mají svou příčinu v době, kdy manželství trvalo. Takovým důvodem může být třeba péče o společné dítě, i když důvod péče vznikl až později, například tím, že se u dítěte projevila závažná metabolická porucha, případně se těžce zranilo," vysvětluje advokátka Markéta Tillerová.
