Oblast na jihovýchodě republiky získala státní ochranu od 1. července 2025 a v současnosti je nejmladší Chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Oblast zvaná Moravská Amazonie dostala jméno Soutok a je 27. chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) a zároveň teprve třetí vyhlášenou po roce 2000.
Přivítejme CHKO Soutok. Slibuje šetrnější zemědělství i snazší boj s komáry |
Lokalita v nejjižnějším cípu Jihomoravského kraje u hranic se Slovenskem a Rakouskem je unikátní rozlehlými lužními lesy, jež jsou největší ve střední Evropě. S tím jsou spojené i ojedinělé druhy rostlin či živočichů.
Co je chráněná krajinná oblastChráněná krajinná oblast jsou druhem ochrany přírody v České republice. Označují se tak rozsáhlá území, chránící krajinu jako celek – kromě jedinečné přírody také nezaměnitelnou podobu danou dlouhodobou lidskou činností. Vyhlašují se nařízením vlády. Cílem oblastí je zachovat typický ráz krajiny a rozmanitost rostlin i živočichů. Mohou tak zahrnovat i historické památky. Lidská činnost v těchto oblastech není zakázána. Uvnitř CHKO mohou být sídla včetně běžné infrastruktury, stejně jako průmysl nebo komerční zemědělství a lesnictví. Využívání je však částečně omezené a řídí se podle stupně ochrany v rámci zón uvnitř CHKO. Co se v CHKO nesmí dělat Pro pobyt v chráněných krajinných oblastech platí pravidla, jež mají za cíl přispět k ochraně přírody. Na území CHKO se tedy nesmí:
Na území CHKO lze bivakovat, tedy přespávat takzvaně pod širým nebem. Je však nezbytné dbát na ochranu přírody a zvolené místo opouštět ve stejném stavu. |
Vznik CHKO však vadí hnutí ANO i Motoristům, proti se staví také část zdejších podnikatelů. Rozhodnutí naopak vítají místní a ekologové, stejně jako hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Jaké území Soutok pokrývá
Nejmladší chráněná krajinná oblast se rozkládá na ploše o velikosti zhruba 125 kilometrů čtverečních, představuje tedy šestou nejmenší CHKO v Česku. Název je odvozen od soutoku Dyje s Moravou na trojmezí hranic České republiky, Slovenska a Rakouska.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
CHKO Soutok zasahuje celou plochu Dyjského trojúhelníku, což je hraniční výběžek na jihu Moravy. Oblast pokračuje podél slovenských hranic až k Hodonínu, podél rakouských hranic pak až k Břeclavi. Zároveň se vyhýbá městu Lanžhot, při pohledu na mapu tak oblast může připomínat tvar písmene V.
K CHKO Soutok náleží také nepropojená část od Břeclavi až k Novomlýnským nádržím. Prochází mezi obcemi Lednice a Podivín a zahrnuje například i značnou část lednicko-valtického areálu nebo celý zámecký park.
Proč byla CHKO Soutok vyhlášena
Oblast si druhý nejvyšší stupeň ochrany vysloužila díky krajinné skladbě i rozmanité fauně a flóře, jež díky ní prosperuje.
V oblasti žije 80 procent původních druhů ryb a okolo 250 druhů ptáků, z nichž okolo 140 tu také hnízdí. K nim náleží také stovky druhů živočichů a okolo 900 druhů rostlin.
OBRAZEM: Nahlédněte do CHKO Soutok, kterou chce nastupující vláda zrušit |
Za unikátní biodiverzitou stojí dle ekologů zdejší jedinečná krajina sestávající z polí a luk, ale také největšího lužního lesa ve střední Evropě.
Součástí nejnovější CHKO v Česku jsou také historické památky vytvořené člověkem. Nachází se tu například zbytky více než tisíc let starého slovanského hradiště u Mikulčic, bohaté na archeologické nálezy.
Významné je také historické sídliště Pohansko, kde se dnes nachází skanzen, nebo stejnojmenný zámeček z počátku 19. století. Mezi novější památky pak patří linie bunkrů lehkého opevnění, přezdívaných řopíky, podél Dyje.
Kdy byla CHKO Soutok vyhlášena
Vznik Chráněné krajinné oblasti Soutok nebyl jednoduchý. Záměrem bývalé vlády Petra Fialy bylo vyhlášení CHKO k prvnímu lednu 2025, na základě doporučení jej však odložila o půl roku na červenec 2025.
Chráněná krajinná oblast versus národní parkNárodní park je nejvyšším stupněm ochrany přírody v Česku – uvnitř NP je její ochrana nadřazena všem ostatním zájmům a platí v nich velmi přísná omezení. |
Původní záměr rovněž počítal rovnou se statusem národního parku, jež je nejvyšším stupněm ochrany přírody v Česku. Tento cíl si předchozí vláda vytyčila už v povolebním programovém prohlášení. Kvůli pochybnostem však vyhlášení nepřišlo.
Potřeba ochrany území se však řešila už o několik let dříve. Už v první polovině roku 2022 žádali místní občané v petici o ochranu vzácného území lužních lesů.
Bitva o národní park u soutoku. Vláda couvá, mohutné duby zatím trpí suchem |
Jejich snaha vyústila ve vyhlášení Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy v lednu 2025 v Dyjském trojúhelníku. V polovině roku se pak rezervace stala součástí nového CHKO.
Kdo proti CHKO Soutok protestuje
Cesta k současné nejmladší chráněné krajinné oblasti však nebyla jednoduchá. V podstatě okamžitě se proti záměru vyhlášení zvedla vlna protestů části obyvatel, podnikatelů, ale i politiků.
Petici proti záměru o vyhlášení CHKO musela řešit i Poslanecká sněmovna – právě na základě doporučení petičního výboru se pak vyhlášení oblasti posunulo o půl roku na červenec 2025. Stěžovatelé poukazovali na předchozí stupeň ochrany, jež považují za dostatečný. Zvýšení podle nich povede ke konzervaci a paradoxně i k ekologickým škodám.
Nynější ochrana Soutoku stačí, vyhlášení CHKO je tlačené silou, tvrdí odpůrci |
Ministerstvo životního prostředí v té době čelilo také 28 správním žalobám a rovněž se muselo vypořádat se stovkami námitek. Dle mluvčí ministerstva Veroniky Krejčí však šlo zejména o repetitivní stížnosti.
„Unikátních bylo pouze devět. A jen pět z dvaceti dotčených obcí podalo námitku,“ vysvětlila počátkem roku 2025. Část dotčených obcí se obávala zejména například ztížení stavebního řízení na nezbytné stavby v nově vyznačené oblasti. Pražský městský soud již však většinu žalob zamítl.
Soutok Moravy a Dyje zůstává chráněnou oblastí. Soud zamítl návrh poslanců ANO |
Ačkoli se většinu rozporů podařilo vyřešit, ani poté část protestů neustala. Vyhlášení oblasti a zvýšení stupně ochrany vadilo například 35 poslancům ANO, kteří na jaře podali stížnost k Ústavnímu soudu.
Poslanci vytýkali například údajné ignorování názorů místních a nedostatečnou spolupráci s vlastníky pozemků. „CHKO Soutok považuji za dítě zeleného šílenství, které nepomáhá přírodě a naopak škodí lidem,“ vysvětlila své postoje poslankyně ANO Alena Schillerová.
Vlnu odporu proti Soutoku dirigoval sponzor Motoristů, domnívají se ekologové |
Proti CHKO dlouhodobě vystupují i Motoristé, jejichž šéf Petr Macinka se chce zasadit o její zrušení, kvůli čemuž se dostal do sporu s krajským hejtmanem Grolichem.
Ekologové však v návaznosti na to upozornili, že za Macinkovým názorem může stát i jeden z velkých sponzorů straně a místní podnikatel František Fabičovic. Na dotčeném území vlastní soukromou Oboru Obelisk a další pozemky, na nichž měly vyrůst domy.
Macinka a sponzor strany nechtějí CHKO Soutok. Leží v ní podnikatelova obora |
Ústavní soud však počátkem listopadu vydal zamítavé stanovisko k návrhu poslanců hnutí ANO na zrušení oblasti. „Právo na ochranu unikátního přírodního území převážilo. Vyhlášení neodporuje ústavnímu pořádku. Neústavnost Ústavní soud neshledal,“ uvedla po vyhlášení rozsudku soudkyně Daniela Zemanová.
Zemanová rovněž upozornila, že úkolem soudu není určovat, zda je zvolený stupeň nejvhodnější. Ústavní soud pouze posuzoval, zda vyhlášení oblasti nezasáhlo do práv dotčených obyvatel, firem nebo obcí.
