Gajdůšková věří, že uspěje podobně jako celá ČSSD, i když strana už delší dobu neprožívá nejlepší časy.
„Když budeme mít v kraji lepší výsledek, než bude průměr sociální demokracie v České republice, budeme to vnímat jako dobrou vizitku naší práce. Věřím, že nám dají hlasy voliči z krajských voleb a k volbám přijdou i ti, kteří nás volili v minulosti,“ přeje si Gajdůšková.
ČSSD se ve Zlíně v komunálních volbách v roce 2018 nedostala do zastupitelstva. Nemáte obavy z toho, že by se v kraji, případně i celostátně, nedostala přes pět procent?
Sociální demokracie za poslední léta prosadila zvyšování platů a důchodů, navýšení rodičovského příspěvku a příspěvků na péči i podporu osob se zdravotním postižením. Jsme jediní, kdo chrání dostupnost kvalitní zdravotní péče, brání jejímu zpoplatňování, ale i zavádění školného. V těchto volbách se hraje o to, zda tomu tak bude i nadále, anebo se peníze ve veřejných službách stanou zdrojem zisků finančních skupin, které je mnohdy odvádějí do daňových rájů.
Alena GajdůškováLídryni krajské ČSSD je 67 let. Pracovala jako učitelka nebo úřednice na zlínském magistrátu. V roce 1997 vstoupila do ČSSD. V letech 2002 až 2014 byla senátorkou, několik let z toho místopředsedkyní Senátu. V roce 2014 prohrála ve druhém kole senátních voleb s Františkem Čubou. Mezi roky 2013 až 2015 byla místopředsedkyní ČSSD. Od roku 2017 je poslankyní. Loni na podzim se stala krajskou zastupitelkou. Žije v Želechovicích. |
Zdá se ale, že na to lidé neslyší a voliče vám přebírají jiní. Co s tím?
Musíme lidem ve volební kampani připomínat jejich vlastní zkušenosti z dob pravicových vlád, kdy se zmrazovaly platy či důchody a zpoplatňovaly veřejné služby, zejména zdravotnictví.
Byla někdy ČSSD v tak složité situaci jako dnes?
Sociální demokracie má více než 140letou historii a v té byly i velmi krušné chvíle, kdy se ji totalitní režimy snažily zlikvidovat. Tehdy v exilu i nyní bráníme hodnoty svobody, spravedlnosti a solidarity, stavíme lidskost proti sobectví.
Čím v kampani přesvědčujete, aby vám dali hlas?
Kampaň je taková, jak nám to epidemiologická situace a finance dovolují. Snažíme se s voliči komunikovat všemi možnými způsoby, s většími mítinky ale nepočítáme. Naopak více využíváme internet. Lidé se musejí dozvědět, co pro ně chceme dál dělat, i to, že budeme mít jen takovou sílu hájit jejich zájmy, jakou nám dají svými hlasy.
Byla jste dlouhé roky senátorka, čtyři roky jste poslankyně, uspěla jste v posledních krajských volbách. Nevypovídá to i o tom, že ČSSD nemá nové tváře, které by měly šanci uspět?
Pane redaktore, v redakci pracujete přibližně stejně dlouho jako já ve vrcholové politice. Znamená to, že by redakce nenašla nikoho jiného? Nebo je to tak, že dobrá firma staví na zkušených lidech, protože ví, že nejúspěšnější tým je ten, ve kterém jsou zastoupeni jak ti zkušení, tak mladí, ženy i muži? Přesně takový je náš tým, se kterým jdeme do voleb. Na kandidátce jsou zastoupeni zkušení komunální politici, odborníci, odboráři i mladí lidé. Průměrný věk naší kandidátky je 52 let a je na ní 36 procent žen.
Takže si myslíte, že ČSSD v kraji personální nouzí netrpí?
To odmítám. Členská základna se sice snížila, ale sociální demokracie je stále třetí nejpočetnější strana v České republice. Na naší kandidátce máme fundované lidi, nikdo tam není do počtu.
Jako poslankyně působíte na kraji ve funkci uvolněné předsedkyně sociálního výboru, což krajská opozice kritizuje. Není to ono klasické kumulování funkcí?
Nejsem první, kdo zastává dvě práce současně, a to ani v našem kraji. Od roku 2020 jsme si navíc ve Sněmovně schválili úhradu za funkci mimo Sněmovnu na 40 procent tabulkové odměny. Na ničem nelpím. Jakmile budu mít pocit, že je toho na mne moc, vyřeším to.
Rozhovory s lídryMF DNES přináší rozhovory s lídry stran a hnutí, které v říjnových volbách usilují ve Zlínském kraji o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pořadí určil výsledek posledních sněmovních voleb a u stran, které v nich tehdy nekandidovaly, průzkumy veřejného mínění. Příště: Marie Pěnčíková (KSČM) |
Jak zvládáte obě funkce vykonávat? Máte na to čas, energii?
Jsem v sociálním výboru krajského zastupitelstva a také Sněmovny. Velmi dobře se mi práce v obou pozicích doplňuje. Lituji, že jsem neměla dříve možnost takto z blízka nahlédnout do konkrétních problémů, pokud jde například o zajišťování sociálních služeb či sociálněprávní ochranu dětí.
Kolik dní v týdnu jste ve Zlíně a kolik v Praze?
Kdybychom to vzali podle modelu píchaček, tak jsem zhruba polovinu pracovních dní ve Zlínském kraji, polovinu v Praze. Obě práce se ale prolínají. Mnohdy udělám pro kraj více z Prahy a pro Sněmovnu zase ve Zlíně.
Existují regionální problémy, které byste chtěla v následujících čtyřech letech jako poslankyně řešit?
Zásadním problémem kraje jsou nízké mzdy, které vedou k tomu, že mladí lidé často z kraje odcházejí a kraj jako celek stárne. Důsledkem jsou nižší daňové příjmy kraje i obcí, přičemž nároky na veřejné služby rostou. Dlouhodobě se proto zasazuji o zvýšení minimální mzdy, která pak tlačí nahoru všechny další mzdy. A vzhledem k tomu, že v kraji máme druhou nejnižší průměrnou mzdu, je tlak na zvyšování minimální mzdy současně tlakem na zvyšování mezd v kraji. Dalším problémem je nedobudovaná infrastruktura, především dálnice, konkrétně D49 a D55. Zde ale může poslanec pomoci jen svým vlivem. Vyšší mzdy a lepší dopravní dostupnost mohou zlepšit podmínky pro firmy s vysokou přidanou hodnotou, které bychom měli podporovat.
