„V našem hnutí bylo slyšet volání po určitých personálních změnách. Petr Gazdík, který byl předchozím lídrem, působil jako ministr školství a sloučit to s pozicí hejtmana by bylo neřešitelné, navíc poté ve vládě skončil a nyní pracuje v Praze,“ vysvětluje v rozhovoru Chmela.
„Oslovili mě kolegové a přátelé, abych vzal pozici jedničky kandidátky. Nebylo to jednoduché rozhodování, ale beru to tak, že Pánbůh přede mě postavil určitou výzvu a je třeba se k ní postavit čelem. Jsem šest let starostou Slavičína a STAN je tady od toho, aby starostové na všech úrovních řešili problémy běžných lidí. To chci dělat i na kraji,“ říká.
STAN před čtyřmi lety podporoval Jiřího Čunka a jeho vizi stavby nové nemocnice, kvůli čemuž nakonec skončil v opozici. Jak to vidíte teď?
Koalice se skládá na základě programových shod, ale roli hrají i personální sympatie a antipatie, což se tehdy ukázalo. Jsem pro efektivní vynaložení peněz z daní a rozumím snaze o pokračování masivně rozjetého projektu rekonstrukce stávajícího areálu nemocnice. Ale ano, před čtyřmi lety jsme novou nemocnici podporovali, v dané době to bylo řešení rozumné.
Předvolební rozhovoryMF DNES přináší před krajskými volbami sérii rozhovorů s lídry hlavních stran a hnutí v regionu. Zatím vyšlo: Michal Dvouletý (Nezávislý hlas pro Zlínský kraj) Hana Ančincová (Piráti) Lubomír Nečas (SPD) Tomáš Goláň (ODS) |
Právě nemocnice byla v roce 2020 hlavním tématem voleb. Co bude tím letošním?
Podle mě fakt, že kraji chybí určitá energie a vylidňuje se. To je zásadní věc, kterou je potřeba změnit. Ve Slavičíně se nám podařilo odliv obyvatel zastavit a chci se o to zasadit i v rámci kraje. Možností je víc, například v oblasti bydlení by kraj měl být aktivnější. Může vytipovat území a investičně stavět byty, či poskytovat půjčky lidem na bydlení.
Není to ovšem úloha spíše měst?
Kraj je také samospráva, a pokud se rozhodne, že bytová výstavba je klíčem k odstranění krizové situace, má tak postupovat. A nejen byty. Pokud je například třeba postavit cyklostezku přes území malých obcí, které na to nemají finance ani personální zdroje, má to udělat hejtmanství. A ne že jen pomůže s dotací, ale má se samo pustit i do stavby. To se tady neděje, politická reprezentace takovou potřebu zatím necítila.
V programu píšete, že „nemocnice a zdraví občanů nemá být politickým tématem, ale má být běžným a snadno dostupným standardem pro všechny“. Máte dojem, že nyní tomu tak není?
Podívejte se na to, jak se handluje se zlínskou nemocnicí. Za hejtmana Mišáka vznikl projekt opravy stávající interny, jemuž ale politici nechali propadnout stavební povolení a jeho nástupce Čunek přišel s nápadem na novou nemocnici, kterou další hejtman Holiš nechal zrušit a připravil projekt proměny stávajícího areálu. Chybí mi strategické a koncepční uvažování. A ještě jedna věc: krajské zdravotnictví nelze redukovat jen na nemocnici ve Zlíně. Kraj má řešit i to, že v odlehlých oblastech nemají lidé zubaře, pediatra nebo praktického lékaře a musí dítě s horečkami vozit čtyřicet kilometrů. Znám město s pěti tisíci obyvateli, kde už téměř nemají praktického lékaře. Pokud by se část peněz vyčleněných na modernizaci nemocnice ve Zlíně dala na řešení tohoto problému, dávalo by mi to smysl.
A jak konkrétně to udělat?
Ve Slavičíně jsme zavedli koncept nemocničního praktického lékaře, který jsme vymysleli s ředitelem naší nemocnice. Tento lékař by ordinoval ve stejném režimu jako praktický, ale byl by pod IČO nemocnice. Tento model by mohla převzít jakákoliv jiná krajská nemocnice. Je to další z příkladů, jak se dá problém vyřešit na úrovni starostů a přenést na kraj.
Tomáš ChmelaNarodil se v roce 1983 ve Zlíně, vystudoval gymnázium v Uherském Brodě a poté archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu působil jako vysokoškolský pedagog, zaměřoval se na regionální historii území Ploštiny a Klášťova. V roce 2018 se stal zastupitelem Slavičína a byl zvolen starostou města, tuto pozici obhjál i čtyři roky poté. Je místopředsedou Sdružení místních samospráv ČR. |
Chcete také „přesunout některé krajské instituce do nevyužitých nemovitostí napříč krajem a atraktivní pracovní pozice krajského úřadu do jiných míst Zlínského kraje“. Jaké a kam?
Kraj zřizuje různé agentury a organizace, které nemusí sídlit vždy ve Zlíně, ale mohou pomoci rozvoji jiných částí kraje. Například Bystřice pod Hostýnem nebo Rožnova pod Radhoštěm, odkud je to do Zlína hodinu cesty. Proč v nich nemůže fungovat například Energetická agentura Zlínského kraje nebo Centrála cestovního ruchu? Všechno se koncentruje do Zlína, ale je potřeba povzbuzovat i periferie kraje, které se vylidňují. I v menších městech je potřeba vytvářet kvalifikovaná pracovní místa.
Neměly by však takové instituce logicky sídlit v krajském městě, které je centrem regionu? Nebo si mají obyvatelé Zlína jezdit vyřizovat věci do Rožnova?
Odpovím svojí konkrétní zkušeností. Jako občan jsem na Zlínském kraji nikdy nic neřešil soukromě, vždy jsem tam byl jen jako starosta Slavičína. Pro lidi jsou v každodenním režimu důležitější městské a obecní úřady. A navíc mluvím o agenturách, ne o krajských odborech. Zapadá to do celostátní strategie STAN, kdy chceme, aby se řada úřadů přesunula mimo Prahu. Proč Česká inspekce lázní a zřídel nesídlí v Luhačovicích? A s trochou nadsázky, kdyby Ředitelství silnic a dálnic fungovalo ve Fryštáku, už by tam dálnice D49 dávno vedla. (úsměv) I tohle je regionální rozvoj. Jako STAN jsme vládní strana a pokud se stanu hejtmanem, budu to na celostátní úrovni s kolegy osobně řešit.
Máte opravdu ambici stát se přímo hejtmanem?
Coby lídr kandidátky na to musím být připravený. A připadá mi to jako realistický cíl. Máme nejlepší kandidátku, hned 30 z 50 našich kandidátů jsou starostové či lidé s přímou komunální zkušeností. Kdo jiný může nabídnout lepší recept, jak pomoci kraji?
Kampaň před zářijovými krajskými volbami začíná. Tématem bude zdravotnictví |
Že právě on má nejlepší kandidátku, to řekne každý lídr. A STAN navíc tíží kauza Redl, která má podle policejních odposlechů spojitost s jeho výraznými zlínskými politiky Petrem Gazdíkem a Stanislavem Polčákem. Neuškodí vám u voličů?
Svůj volný čas věnuju spíše studiu regionální politiky než čtení policejních odposlechů. Dívám se dopředu, ne do minulosti. Jsme strana místních starostů, kteří chtějí zlepšit život běžných lidí ve Zlínském kraji. Tato kauza se zrodila v Praze a soudím, že tam i skončí. Přesah do Zlína v ní nevidím.
A co po volbách? Budete se držet vládní linie a spolupráce v rámci pětikoalice, nebo si umíte představit koalici s ANO?
Musíme počkat, jak rozhodnou voliči. Pokud širší plénum hnutí rozhodne, že bychom do toho měli jít, budu to respektovat. Ostatně ve Slavičíně máme na městě koalici s KDU-ČSL a ANO. Klíčová bude programová shoda, například v oblasti zdravotnictví máme jasnou představu, jak kraj posunout dál a nechceme z ní slevit.
