Radim Holiš chce obhájit post hejtmana, byť sám říká, že má za sebou složité období.
„Covid, válka na Ukrajině, energetická krize… Náročných situací bylo hodně a s kompetencí hejtmana, který v těchto případech přebírá krizové řízení, se zodpovědnost ještě zvýšila. Ale mohu říct, že bych neměnil nic, co jsme s kolegy v radě udělali,“ líčí Holiš. „To mi dává i klid do budoucna.“
Minule byla klíčovým tématem voleb nová nemocnice, co jím bude nyní?
Kraji bych přál, aby se v rozdělané práci pokračovalo. Nejhorší bude, pokud se rozjeté projekty ohrozí a začne se od znovu, což platí nejen u nové nemocnice, ale také u nemocnic v Kroměříži a Vsetíně, kde jsme začali jejich velkou proměnu. Podle mě bude důležité nejen opět zdravotnictví, ale také dluh kraje v dopravě, který cítíme. Nyní se u nás staví třetina dálnic v celém Česku, ale máme se pořád kam posouvat. Velké téma je školství, pomoc firmám získávat odborně vzdělané pracovníky a propojení kraje s univerzitou spojené s vybudováním moderního studentského kampusu.
Nesoustředili jste se příliš na nemocnici na úkor jiných oblastí?
Pokud srovnáme naše období s předchozími čtyřmi roky, kdy se chystal jeden projekt (nová nemocnice ve Zlíně) a opravila čtyři muzea, s klidem můžu říct, že jsme se jako kraj dostali do úplně jiné roviny. Radní měli nově volnost v tom, aby svoje gesční témata rozvíjeli, což se dříve nedělo a pan Čunek jako hejtman chtěl řídit všechno. Jsem týmový hráč a přišla mi škoda nevyužít zkušeností, které kolegové v radě mají.
Předvolební rozhovoryMF DNES přináší před krajskými volbami sérii rozhovorů s lídry hlavních stran a hnutí v regionu. Zatím vyšlo: Michal Dvouletý (Nezávislý hlas pro Zlínský kraj) Hana Ančincová (Piráti) Lubomír Nečas (SPD) Tomáš Goláň (ODS) Tomáš Chmela (STAN) Zdravotnictví není jen nemocnice ve Zlíně Jiří Čunek (K21) Za dva roky by se mohla stavět nová nemocnice |
Opozice vám vyčítá, že chyběla větší dynamika a tlak. A podle exhejtmana Jiřího Čunka se investovalo méně, protože chystal peníze na novou nemocnici.
Rád bych našim předchůdcům vzkázal, že jejich strategie nezadlužovat kraj a šetřit peníze byla špatným rozhodnutím. Pokud Jiří Čunek na grafech ukazuje, že našetřil 2,3 miliardy korun, a my po něm zdědili obrovský dluh na vnitřním majetku kraje, který musíme opravit, dává to smysl? Řadu škol, silnic a dalších investic už jsme mohli mít hotových a opravených. Místo toho se teď kvůli inflaci prodražují. Tehdejší opatrnost nebyla namístě. Kraj měl jistý příjem, který měl použít na výdaje.
Zároveň Čunek tvrdí, že často jen dokončujete projekty, které rozjela jeho krajská rada.
Dokončili jsme to, co mělo smysl, a rozjeli řadu vlastních věcí. Do investic šlo během našeho čtyřletého působení o pět miliard korun víc než v tom předešlém. Jediný zastavený projekt byla nemocnice ve Zlíně. A to přitom v důsledku žádný projekt nebyl, protože jediné, co bylo nachystané, byla smlouva. Projektovat se fakticky nezačalo. Projekt přitom začíná studií, pokračuje dokumentací pro EIA, územním rozhodnutím, stavebním povolením a výběrem zhotovitele. Kraj byl tehdy ve fázi nula. Nemluvě o tom, že jsme jasně prokázali, že stavba nemocnice v Malenovicích by měla pro kraj závažné finanční následky a prakticky by zastavila jeho rozvoj ve všech dalších oblastech.
Dovedete si po letošních volbách představit koaliční spolupráci s KDU-ČSL a Čunkem?
Hnutí ANO bude spolupracovat s každým, kdo bude hájit zájmy Zlínského kraje. A protože pan Čunek chce stále pokračovat v projektu nové nemocnice, musel by veřejně říct, že od tohoto nápadu ustupuje.
Kraj rozdá miliony, aby si udržel obyvatele. Polepší si sedm menších měst |
Mluvíte o tom, že kraji vracíte sebevědomí. Proč jej nemá?
O Zlínském kraji se dlouho mluvilo jako o chudém regionu u hranic s nízkou mzdou. Měl nízké renomé a chuť mladých lidí tady zůstat není velká. Dokazuje to trend, kdy tři ze čtyř vysokoškoláků narozených ve Zlínském kraji se sem po skončení studia nevrací. V rámci rozpočtového určení daní jsme jako kraj třetí nejhůře finančně ohodnocený v přepočtu na obyvatele. Výkon firem je přitom na 4. až 6. místě z hlediska hospodářských výsledků. Chceme rozjet takové projekty, které region zvednou. Něco už jsme začali a rádi bychom na to navázali.
Radim HolišLídr kandidátky hnutí ANO se narodil v roce 1975 ve Valašském Meziříčí. Vystudoval obor pozemní stavby na Vysokém učení technickém v Brně, pak patnáct let pracoval jako projektant. V roce 2014 se stal starostou Rožnova pod Radhoštěm, pozici obhájil čtyři roky poté. V roce 2020 se stal hejtmanem Zlínského kraje, kvůli čemuž v roli rožnovského starosty o rok později skončil. Je členem předsednictva hnutí ANO. |
Na billboardech uvádíte, že na univerzitě má přibýt tisíc nových studentů. Jak toho dosáhnout? A jak udržet absolventy?
Jsme první vedení kraje, které uzavřelo smlouvu s Univerzitou Tomáše Bati a mělo v ní definován vznik sedmi oborů, díky nimž se do roku 2026 navýší počet studentů UTB o 300. Náš společný plán je mít během dvaceti let ve Zlíně místo 9 500 studentů 20 tisíc. Ale jdeme postupně. Chceme se otevřít i jiným univerzitám, jednali jsme v Texasu v USA o výměně pedagogů, studijních stážích a podobně. Takovou formu spolupráce a sepětí mezi samosprávou a vysokou školou jsme ve Zlíně ještě nikdy neměli.
Projeví se to i v praxi?
Chceme například využít toho, že firma Onsemi chystá v Rožnově pod Radhoštěm největší investici v historii Česka ve výši až dvou miliard dolarů. Jeden ze zmíněných sedmi oborů bude bakalářský studijní program zaměřený na materiálové inženýrství, který přinese experty na polovodiče. A změny chystáme také pro střední školství. Rádi bychom, aby studenti mohli v našem kraji absolvovat střední i vysokou školu a pak zde našli přímé pracovní uplatnění.
Proč kraj pod vaším vedením posílá peníze velkým městům na jejich investice? Neměl by se spíše starat o svůj majetek?
Po nástupu do vedení kraje jsme zjistili, že dluh na majetku kraje činí více než 12 miliard korun. Je jasné, že kraj tyto peníze nebude mít během několika let, ale bude je muset skládat postupně. Navíc ne všechny projekty, které nachystalo předchozí vedení, šlo použít nebo byly v takové fázi připravenosti. Jeden z důvodů tak byl, že hejtmanství nemělo tyto finance hned kam investovat a naopak řada měst měla nachystané zajímavé projekty. Z naší analýzy vyplynulo, že obce dostaly v minulém období na svůj rozvoj 1,1 miliardy korun, zatímco obce s rozšířenou působností jen 350 milionů. Chtěli jsme to narovnat. Za tyto peníze se opravily knihovny, náměstí, vznikla infrastruktura pro bydlení nebo sport. I dopravní stavby, které měla města v šuplíku a kolikrát byly až na konci pořadníku, najednou šlo udělat. Pomohli jsme tím také ekonomice v regionu. Byl to dobrý nápad.
