Nejvyšší účastí ve víkendových volbách se letos mohou pyšnit obyvatelé obcí Martinice u Onšova na Pelhřimovsku a Rosička na Ždársku, kde byla téměř stoprocentní. Naopak nejmenší zájem projevili lidé v Zaječí na Břeclavsku, kde přišla hlasovat jen pětina voličů.
Vysočina se tak stala letos krajem s největším zájmem o komunální volby, k urnám přišlo 55,05 procenta voličů. Napak nejmenší byl v Karlovarském kraji, tam dosáhla volební účast 40,39 procent, spočítal Český statistický úřad.
Volby 2026 OBRAZEM |
Obce s nejvyšší a nejnižší volební účastí
V Martinicích u Onšova hlasovalo 97,67 procenta voličů. Stejně jako v Rosičce tam chyběla ke stoprocentní účasti přítomnost jediného voliče. V obci na Pelhřimovsku hlasovalo 42 ze 43 voličů, v obci na Žďársku 37 ze 38 voličů.
Z obcí nad tisíc obyvatel byla nejvyšší tříčtvrtinová účast, a to ve Skřipově na Opavsku. Z 812 voličů tam hlasovalo 604 lidí, tedy 74,38 procenta. Ještě o něco vyšší byla účast v Praze-Křeslicích, kde z 887 voličů přišlo k volbám 681 lidí, což je 76,78 procenta.
| Rok | Volební účast |
|---|---|
| 1994 | 62,26 % |
| 1998 | 46,74 % |
| 2002 | 45,51 % |
| 2006 | 46,38 % |
| 2010 | 48,50 % |
| 2014 | 44,46 % |
| 2018 | 47,34 % |
| 2022 | 46,07 % |
| 2026 | 48,00 % |
Zato v Zaječí na jihu Moravy hlasovalo z 1226 voličů jen 256, účast tedy činila 20,88 procenta. Menší než čtvrtinová byla volební účast v obcích s více než 1000 obyvateli také v Hranicích na Chebsku, Všetatech na Mělnicku a v obcích Nupaky a Chýně u Prahy, kde počet kandidátů odpovídal počtu zastupitelů. Z obcí pod tisíc obyvatel měli nejnižší účast v Křeseticích na Kutnohorsku - 21,03 procenta.
Nejvyšší účast byla na Vysočině
Volební účast v komunálních volbách byla letos na Vysočině nejvyšší ze všech krajů, hlasovalo 55,05 procenta voličů. A byla vyšší než před čtyřmi lety. Tehdy na Vysočině přibližně se 401 000 voličů odevzdalo svůj hlas 52,75 procenta z nich.
Kvůli kandidatuře dostali stopku od ČT. Kdo z pětice lídrů uspěl ve volbách?![]() |
Nejvyšší volební účast na Vysočině statistici zaznamenali na Žďársku, kde k volbám přišlo 58,45 voličů. Nejméně lidí se k volbám konaným v pátek a sobotu vydalo na Jihlavsku, hlasovalo tam 50,59 procenta voličů. V Jihlavě byla také nejnižší volební účast ze všech pěti okresních měst a v porovnání s rokem 2022 se ještě snížila. K urnám se dostavilo 41,23 procenta voličů, před čtyřmi lety 44,19 procenta.
Hned čtyři obce z Vysočiny však patří do pětice sídel s nejvyšší volební účastí:
- Martinice u Onšova (Pelhřimovsko) – 97,67 %
- Rosička (Žďársko) – 97,37 %
- Lány (Havlíčkobrodsko) – 96,00 %
- Kařízek (Rokycansko) – 95,83 % (Plzeňský kraj)
- Kyjov (Žďársko) – 94,44 %
Účast v senátních volbách byla nižší. Na Vysočině se volilo na Pelhřimovsku, kde v nich hlasovalo 45,89 procenta voličů, a na Žďársku, kde o postupu dvou nejlepších do druhého kola rozhodlo 50,14 procenta voličů. Nejvyšší volební účast ve všech 27 obvodech, kde se senátní volby konaly, byla na Vyškovsku. Volby tam vyhrál již v prvním kole jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Je libo lidovecký čaj nebo Turkův mošt? Nahlédněte do cateringu volebních štábů![]() |
V celé republice se o 61 695 zastupitelských mandátů ucházelo 189 896 kandidátů. Zvoleno bylo 61 677 zastupitelů. V prvním kole senátních voleb uspělo pět kandidátů: Jan Grolich, Jan Grulich, Jan Sobotka, Tomáš Fiala a Zbyněk Linhart. Ve zbývajících senátních obvodech se druhé kolo uskuteční 16. a 17. října.
























