Volby do Sněmovny
Z osmi dosavadních voleb do Poslanecké sněmovny zažily největší účast hned ty první po rozdělení federace v roce 1996. Tehdy se účast vyšplhala až nad tři čtvrtiny všech oprávněných voličů.
Naopak nejméně voličů jevilo zájem o hlasování v roce 2002. V posledních letech účast zase stoupá.
Senátní volby
Naopak senátní volby nikdy nedokázaly zmobilizovat ani polovinu oprávněných voličů. Nejblíže k tomu měly opět v 90. letech. Jejich popularita ale klesá a v roce 2024 byla účast ve druhém kole pouze 17 procent.
Prezidentské volby
Přímá prezidentská volba je v českém prostředí stále poměrně nová záležitost. Zajímavostí je, že hned ve dvou ze tří případů přišlo více voličů ke druhému kolu, než tomu bylo o dva týdny dříve v prvním kole hlasování. Pro srovnání v senátních volbách je tomu zpravidla přesně naopak.
Krajské volby
Účast u voleb do krajských zastupitelstev je v historii samostatného Česka poměrně stabilní. Nejvýše se dostala lehce nad 40 %, naopak nejnižší volební účast byla lehce pod 30 %.
Komunální volby
Komunální volby také zažily svůj boom v devadesátých letech. Ročníky 1990 a 1994 jsou jediné, kdy byla účast nadpoloviční. V roce 1994 se dostala nad 60 procent, o čtyři roky dříve dokonce nad 70. Od té doby se ale ani jednou nepřehoupla přes polovinu a stabilně zůstává kolem 45 procent.
Evropské volby
Podobně jako u voleb do Sněmovny, i u Evropského parlamentu účast v posledních dvou hlasováních stoupala. Ani zdaleka se ale ještě neblížila k 50 procentům.
