První kolo voleb do Senátu proběhne společně s komunálními volbami v pátek 9. a sobotu 10. října 2026. Případné druhé kolo pak o týden později, tedy v pátek 16. a v sobotu 17. října 2026.
Minulé volbyK senátním volbám chodí nejméně občanů. První kolo, které bývá spojené s jiným druhem voleb, se těší větší účasti. Ve druhém kole konaném o týden později bývá účast zhruba poloviční. V minulém termínu v roce 2024 k prvnímu kolu voleb přišlo přes 30 % voličů, o týden později jen necelých osmnáct procent. Ve 27 volebních obvodech, kde se bude o nových senátorech rozhodovat v roce 2026, přišlo v minulém termínu v prvním kole k urnám 36,74 procenta voličů. O týden později své hlasy odevzdalo jen 16,74 procenta voličů. |
Termíny stanovuje novela Ústavy, která nabude účinnosti prvního ledna 2026, v kombinaci se zákonem 88/2024, o správě voleb se stejným datem účinnosti. Nový bod článku 17 Ústavy České republiky pro konání voleb určuje první celý týden v říjnu.
Zákon o správě voleb pak stanovuje konkrétní dny, tedy pátek a sobotu, stejně jako přesné časy otevření volebních místností: v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu pak od 8 do 14 hodin.
Senátní volby každé dva roky
V Senátu České republiky zasedá 81 senátorů, volených na šest let, z nichž každý reprezentuje jeden volební obvod. Složení Senátu se proměňuje po částech, každé dva roky je proto zvolena třetina – 27 nových senátorů ve 27 obvodech. Inspirací pro takové obměňování horní komory českého parlamentu byl Senát Spojených států amerických. I tam má horní komora třetinu mandátů obměňovanou každé dva roky. První volby do českého Senátu se konaly v listopadu 1996.
Volební obvody pro senátní volbyÚzemí České republiky je pro účely voleb do Senátu volebním zákonem číslo 244/1995 rozděleno na 81 jednomandátových volebních obvodů, v nichž jsou zahrnuty všechny obce i města. Součástí některého z obvodů nejsou pouze čtyři největší města, která se naopak sama dělí – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.
|
Kde a kdo se volí
Senátní volby v roce 2026 se budou týkat 27 speciálně stanovených jednomandátových obvodů. V každém z nich tak voliči rozhodnou o jednom novém senátorovi.
Nejvíce končících senátorů pochází z řad hnutí Starostové a nezávislí. Občanská demokratická strana bude obhajovat pět křesel, lidovci tři a po dvou TOP 09 a hnutí SEN 21. Pouze po jednom mandátu z končících 27 senátorů připadá hnutí ANO, Svobodným, Pirátům a Hradeckému demokratickému klubu (HDK).
| Číslo obvodu | Obvod | Senátor |
|---|---|---|
| 3 | Cheb | Miroslav Plevný (STAN) |
| 6 | Louny | Ivo Trešl (STAN) |
| 9 | Plzeň-město | Lumír Aschenbrenner (ODS) |
| 12 | Strakonice | Tomáš Fiala (ODS) |
| 15 | Pelhřimov | Jaroslav Chalupský (Svobodní) |
| 18 | Příbram | Petr Štěpánek (STAN) |
| 21 | Praha 5 | Václav Láska (SEN 21) |
| 24 | Praha 9 | David Smoljak (STAN) |
| 27 | Praha 1 | Miroslava Němcová (ODS) |
| 30 | Kladno | Adéla Šípová (Piráti) |
| 33 | Děčín | Zbyněk Linhart (STAN) |
| 36 | Česká Lípa | Jiří Vosecký (STAN) |
| 39 | Trutnov | Jan Sobotka (STAN) |
| 42 | Kolín | Pavel Kárník (STAN) |
| 45 | Hradec Králové | Jan Holásek (HDK) |
| 48 | Rychnov nad Kněžnou | Jan Grulich (TOP 09) |
| 51 | Žďár nad Sázavou | Josef Klement (KDU-ČSL) |
| 54 | Znojmo | Tomáš Třetina (TOP 09) |
| 57 | Vyškov | Karel Zitterbart (STAN) |
| 60 | Brno-město | Zdeněk Papoušek (ODS) |
| 63 | Přerov | Jitka Seitlová (KDU-ČSL) |
| 66 | Olomouc | Marek Ošťádal (STAN) |
| 69 | Frýdek-Místek | Helena Pešatová (STAN) |
| 72 | Ostrava-město | Ondřej Šimetka (ODS) |
| 75 | Karviná | Ondřej Feber (ANO) |
| 78 | Zlín | Tomáš Goláň (SEN 21) |
| 81 | Uherské Hradiště | Josef Bazala (KDU-ČSL) |
Kdo bude v senátních volbách usilovat o hlasy občanů a kdo se například pokusí obhájit stávající mandát, zatím není jasné. Přihlášky kandidátů k registraci do voleb musejí k pověřeným obecním úřadům doputovat nejpozději 66 dní před termínem voleb, což připadá na středu 5. srpna 2026.
Ve volebním obvodě může jednoho kandidáta nominovat strana, hnutí či koalice. Kandidát může být i nezávislý, pokud se mu od voličů ve svém obvodě podaří získat alespoň tisíc podpisů.
Jak se volí
Senátní volby se zpravidla konají souběžně s jiným typem voleb – v roce 2026 půjde o komunální volby. Hlasovací lístky i úřední obálky pro první kolo budou mít pro přehlednost jinou barvu než ty pro souběžně konané volby.
Při hlasování také není potřeba řešit křížkování či kroužkování – jeden volební lístek odpovídá jednomu kandidátovi.
Stát by měl účinněji řešit slovní útoky na političky, míní šéf Senátu Vystrčil |
Pro zvolení potřebuje kandidát nadpoloviční většinu hlasů, v opačném případě postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola.
Senátní volby s voličským průkazem
V senátních volbách lze hlasovat s voličským průkazem mimo okrsek trvalého bydliště, nicméně pro místo odevzdání hlasu platí omezení.
Hlasovat lze v libovolné volební místnosti, avšak jen ve volebním obvodě trvalého pobytu. Není možné volit ze zahraničí, v jiných volebních obvodech nebo v obvodech, kde volby vyhlášené nejsou.
Důležitost Senátu teď naroste, pohlídá Babišovu vládu, míní ministr Hladík |
O průkaz lze požádat písemně (na poště se službou Czech Point), osobně (na obecním úřadě) nebo elektronicky (přes datovou schránku). Žádost můžete podat ode dne vyhlášení voleb a nejpozději sedm dní před jejich konáním. Osobně však nejpozději dva dny před volbami.
Korespondenční volba
Senátní volby jsou, stejně jako komunální volby, pevně navázány na místo bydliště. Zákon proto ani v jednom případě neumožňuje korespondenční volbu ze zahraničí.
Korespondenční hlasování se týká voleb do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a voleb do Evropského parlamentu.
