Termín voleb
Volby do Poslanecké sněmovny se konají v pátek 3. a v sobotu 4. října. V pátek jsou volební místnosti otevřené od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Termín voleb vyhlásil prezident Petr Pavel v úterý 13. května. Podle zákona musí termín vyhlásit nejpozději 90 dnů před jejich konáním. První říjnový víkend je poslední možný termín před koncem čtyřletého mandátu dosavadních poslanců.
První den voleb byla vyšší účast než minule, hlasoval Pavel i většina lídrů |
Předvolební kampaň
Po vyhlášení termínu voleb ve Sbírce zákonů začínají běžet pevné lhůty dané volebním zákonem. Oficiálně také začíná běžet předvolební kampaň, ale prakticky mohou strany a kandidáti propagaci zahájit kdykoli — s tím, že od vyhlášení voleb už musí dodržovat zákonná omezení.
Pravidla předvolební kampaně v ČeskuFinanční limity a transparentnost
Propagace a reklama
Vysílání v médiích
Zákaz ovlivňování voličů
|
Kandidátky
Do voleb se přihlásilo celkem 26 uskupení, o čtyři více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Favorit voleb, hnutí ANO, bude kandidovat s číslem 22. Koalice SPOLU dostalo 11, SPD má číslo 6, STAN 23 a Piráti 16. Hnutí Stačilo! dostalo 25. Čísla vylosovala Státní volební komise.
Kandidáti do voleb 2025: kdo se uchází o hlasy voličů a chce do Sněmovny |
Jako volební koalice letos kandiduje jen Spolu, i když SPD má na kandidátních listinách zástupce stran Trikolora, Svobodní a PRO. Podobně za Piráty kandidují i někteří Zelení. Komunisté a sociální demokraté, kteří místa ve Sněmovně před čtyřmi lety ztratili, je mají letos šanci obsadit v rámci kandidátky hnutí Stačilo!
Úspěšnost minulých průzkumů
Vítězství koalice Spolu ve volbách 2021 nepředpověděl ani jeden z předvolebních průzkumů. A agentury se netrefily ani u ostatních stran, rozdíly mezi šetřením a finálním výsledkem činily i několik procent.
Voličský průkaz – kdy a jak žádat
Voličský průkaz umožňuje voliči hlasovat mimo okrsek, kde má trvalé bydliště. O průkaz lze zažádat písemně (na poště se službou Czech Point), osobně (na obecním úřadě) nebo elektronicky (přes datovou schránku).
Požádat o něj je možné ode dne vyhlášení voleb a nejpozději sedm dní před konáním voleb (písemně a elektronicky do 16 hodin pátku 26. září) nebo dva dny před otevřením volebních místností v případě osobní žádosti na obecním úřadě v místě bydliště, tedy do 16 hodin středy 1. října.
Voličský průkaz 2025: jak ho získat a kde žádat |
Jak najít volební místnost
Volební místnosti zřizují jednotlivé obce. A před konáním voleb musí veřejně oznámit, kde budou. Nejlepší způsob, jak zjistit nejbližší volební místnost, je na webových stránkách obecního úřadu. Číslo volebního okrsku se dá zjistit na stránkách katastrálního úřadu i na štítku obálky s volebními lístky.
S voličským průkazem se může volit v jakékoliv volební místnosti. Kde je ta nejbližší, volič zjistí kombinací hledání v seznamu místností zveřejněných obecním úřadem a v mapách.
Volební místnosti 2025: kde a kdy volit do Poslanecké sněmovny |
„Informace o umístění volebních místností se do budoucna předpokládá jako jedna z funkcionalit vznikajícího informačního systému správy voleb,“ slibuje mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Fungovat by měl příští rok před komunálními volbami.
Korespondenční volba
Letos poprvé mohou do sněmovny volit lidé korespondenčně z ciziny. Každý český občan starší 18 let se může zapsat do speciálního seznamu voličů v zahraničí. I studenti, kteří tam vyjeli jen na jeden semestr. Netýká se lidí na dovolené. Proti korespondenční volbě bylo ANO a SPD.
Korespondenční volba do Sněmovny: Odpovědi na nejdůležitější otázky a termíny |
Sněmovna
Volby do Poslanecké sněmovny probíhají každé čtyři roky a podle zásad poměrného zastoupení se volí 200 poslanců. Voliči hlasují ve 14 volebních krajích na území ČR a na vybraných zastupitelských úřadech v zahraničí.
V minulých volbách v říjnu 2021 vyhrála koalice SPOLU těsně před hnutím ANO. Volební účast byla 65,43 %.
Kdo bude zvolen
Strany nebo hnutí musejí pro vstup do Sněmovny získat nejméně 5 % z celkového počtu hlasů. Koalice dvou subjektů vyžaduje 8 procent a tří a vícečlenné koalice musí získat 11 procent hlasů. Kandidovat do Poslanecké sněmovny může každý občan, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl 21 let.
Rozdělení křesel
Volby do Sněmovny 3. a 4. října 2025 |
V současném obsazení Sněmovny má nejvíce křesel hnutí ANO (72), koalice SPOLU o jedno méně, konkrétně ODS 34, KDU-ČSL 23 a TOP 09 má 14 mandátů. Třetí nejsilnější stranou jsou Starostové s 33 křesly. SPD má 20 poslanců a Piráti 4.
Vládnoucí koalice obsadila vedení Sněmovny (předsedkyně Pekarová Adamová a čtyři místopředsedové), dva místopředsedy má ANO. Z celkem 18 sněmovních výborů jich nejvíce vede ANO (6), ODS a TOP 09 po třech, po dvou mají STAN, KDU-ČSL a SPD.
Počet mandátů ve sněmovně v posledních trojích volbách:
| Strany | ANO | ODS | STAN | KDU-ČSL | TOP 09 | SPD | Piráti | KSČM | ČSSD |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Volby 2021 | 72 | 34 | 33 | 23 | 14 | 20 | 4 | 0 | 0 |
| Volby 2017 | 78 | 25 | 6 | 10 | 7 | 22 | 22 | 15 | 15 |
| Volby 2013 | 47 | 16 | 0 | 14 | 26 | 14 | 0 | 33 | 50 |
Kdo kandiduje
ANO
Hnutí ANO založil Andrej Babiš na podzim roku 2011, původně vzniklo jako občanská iniciativa ANO 2011 (Akce nespokojených občanů) kritizující korupci a poměry v Česku. V roce 2017 hnutí ANO jasně volby vyhrálo s 29, 64 % hlasů a získalo 78 poslaneckých křesel. O čtyři roky později skončilo hnutí těsně druhé a ve Sněmovně zasedlo jejích 72 poslanců. Na sjezdu v únoru 2022 do svého čela opět zvolilo Andreje Babiše. Neměl protikandidáta.
Koalice SPOLU
Koalice SPOLU je trojkoalice stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V Parlamentních volbách 2021 koalice zvítězila a získala celkem 71 mandátů. V Praze bude za SPOLU kandidovat ministr zahraničí Jan Lipavský.
ODS
Tradiční pravicová strana navázala na odkaz Občanského fóra (OF), které se vytvořilo v reakci na události listopadové revoluce roku 1989. Občanskou demokratickou stranu (ODS) vede od roku 2014 Petr Fiala, který byl do čela zvolen pošesté.
KDU-ČSL
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová tvořila koalici takřka ve všech polistopadových vládách, s výjimkou vlády Petra Nečase, kdy lidovci v roce 2010 zůstali bez mandátu. Jejich úspěch do té doby je dán zejména tím, že se střídavě přiklání více doleva či doprava, což jim jejich široký koaliční potenciál upevňuje. V říjnu 2024 se vedení strany opět ujal Marek Výborný.
TOP 09
TOP 09 se od svého vzniku 28. listopadu 2009 profiluje jako liberálně konzervativní strana, která programově odsuzuje populismus. Zkratka TOP 09 značí motto Tradice, Odpovědnost a Prosperita. Šéfka strany Markéta Pekarová Adamová v únoru oznámila, že ze zdravotních důvodů kandidovat nebude a TOP 09 si bude muset najít i nového předsedu či předsedkyni.
STAN
Hnutí Starostové a nezávislí vzniklo v roce 2009 transformací z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Hlavní postavou byl starosta Petr Gazdík, pozdější ministr školství. Současný předseda Vít Rakušan obhájil svou pozici v roce 2022.
SPD
Hnutí Svoboda a přímá demokracie založil v roce 2015 Tomio Okamura s Radimem Fialou a Jaroslavem Holíkem poté, co byl vyloučen ze strany Úsvit přímé demokracie kvůli nejasnostem s financováním. Do voleb jde se společnou kandidátkou s menšími uskupeními Svobodní, Trikolora a Právo respekt odbornost (PRO). Nevznikne tím žádná koalice a pro vstup do Sněmovny jim bude stačit pět procent hlasů.
PIRÁTI
Česká pirátská strana (Piráti) vznikla v roce 2009 po vzoru zahraničních „pirátských“ stran. V září 2024, po sérii neúspěšných voleb, rezignovalo vedení strany včetně předsedy strany Ivana Bartoše. S přestávkami stranu vedl 15 let. V listopadu 2024 se do čela strany postavil náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib.
MOTORISTÉ SOBĚ
Krajně pravicová strana vznikla v roce 2022 přejmenováním Strany nezávislosti České republiky (ještě předtím Referendum o Evropské unii), její hlavní postavou je Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 překvapivě výrazně uspěl Filip Turek jako „superlídr“ koalice Přísaha a Motoristé. V lednu 2025 si Motoristé odhlasovali, že do voleb půjdou samostatně a žádnou koalici nevytvoří.
STAČILO!
Hnutí navazuje na stejnojmennou volební koalici založenou v prosinci 2023. Nejde o koalici, ale jednu kandidátku, kterou společně sestaví komunisté (KSČM), Spojení demokraté - Sdružení nezávislých (SD-SN), Česká strana národně sociální (ČSNS) a také SOCDEM. V čele hnutí stojí zakladatel Daniel Sterzik, známý dezinformátor vystupující pod přezdívkou Vidlák. Lídryní kandidátky bude současná šéfka KSČM Kateřina Konečná, kandidující v Moravskoslezském kraji. V Praze povede kandidátku předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, ve Středočeském nestranička Jana Bobošíková, v Jihomoravském pak Sterzik.
SOCDEM
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) v červnu 2023 změnila název na Sociální demokracie se zkratkou SOCDEM. Od října 2024 je předsedkyní Jana Maláčová, která prosadila spolupráci s komunisty na společné kandidátce hnutí Stačilo! Na protest proti tomu stranu opustil minulý předseda Michal Šmarda nebo senátor Petr Vícha.
ZELENÍ
Ačkoliv Strana zelených tradiční rozdělení na pravici a levici odmítá, od roku 2010 se zřetelně posunula ke středo-levicové politice typické pro evropské zelené strany. Od ledna 2020 si strana po vzoru německých nebo švédských kolegů volí dva spolupředsedy. V listopadu 2024 byli do čela strany zvoleni Matěj Pomahač a Gabriela Svárovská. Na konci června 2025 se Zelení dohodli na spolupráci s Piráty – na kandidátkách Pirátů bude o hlasy voličů usilovat v osmi krajích asi třicet Zelených.
PŘÍSAHA
Hnutí Přísaha založili v lednu 2021 bývalí detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, Tomáš Sochr a Jiří Komárek. V parlamentních volbách 2021 získalo 4, 68 % hlasů a do Sněmovny se nedostalo. Pro letošní volby hnutí vyjednávalo o možné spolupráci se SOCDEM, které se však dohodlo na společné kandidátce s levicovým Stačilo! Hnutí proto bude kandidovat samo.
Kdo volí
Hlasovat smí každý občan České republiky, kdo dosáhl alespoň druhý den voleb věku 18 let. Volit nemůže ten, komu byla omezena svéprávnost nebo osobní svoboda z důvodu ochrany zdraví lidu.
Volební lístky
Každý volič má do svého trvalého bydliště dostat nejpozději tři dny před volbami sadu volebních lístků. Pokud mu nedorazí, může se obrátit na okrskovou volební komisi. Plnou sadu hlasovacích lístků dostane také při příchodu do volební místnosti, jakmile prokáže svou totožnost.
Kroužkování
Volič může na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, kroužkem označit maximálně čtyři kandidáty, kterým dává přednost.
V komunálních volbách se preference vyjadřují křížkem a volič může označit tolik kandidátů, kolik je členů zastupitelstva. V senátních volbách se nekřížkuje ani nekroužkuje.
Nejčastější dotazy:
Kdy budou volby do Poslanecké sněmovny 2025?
Prezident Petr Pavel vyhlásil volby na pátek 3. a sobotu 4. října 2025. Je to nejzazší termín, kdy se mohou konat.
Kdo volí premiéra?
Předsedu vlády jmenuje prezident na základě výsledků voleb a na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády (ministry). Pokud premiér dvakrát neuspěje při sestavení vlády (vláda nezíská důvěru parlamentu), pro třetí pokus prezident jmenuje předsedu na základě návrhu předsedy Poslanecké sněmovny.
Jak si vyřídit voličský průkaz?
O voličský průkaz je možné žádat ode dne vyhlášení voleb a nejpozději sedm dní před konáním voleb. Žádost vydání lze podat osobně na obecním úřadě (nejpozději dva dny před volbami do 16 hodin, písemně s úředně ověřeným podpisem, například na poště (Czech Point) nebo elektronicky přes datovou schránku.
Volební období Poslanecké sněmovny
Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Jejich mandát vznikne zvolením a zanikne s vyhlášením výsledků nových voleb. Současní poslanci mají mandát od 9. října 2021.
Kdo může kandidovat do Poslanecké sněmovny?
Poslancem sněmovny může být zvolen každý volič, tedy občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva. Myslí se tím omezení svéprávnosti. Kandidátní listiny mohou podávat politické strany a politická hnutí registrované na Ministerstvu vnitra a to vždy jednu v každém volebním kraji. A kandidát může být uveden jen v jedné takové listině.
Co tvoří parlament ČR?
Parlament České republiky je dvoukomorový, tvoří ho Poslanecká sněmovna (dolní komora) a Senát (horní komora). Sněmovnu tvoří 200 poslanců, kteří jsou zvoleni na čtyři roky. Senát má 81 senátorů volených na šest let, každé dva roky končí mandát třetině z nich, tedy 27 senátorům.
